Po stopách zapomenutých míst: Trojické údolí

Festival historie, architektury a přírody se přehoupnul do své druhé poloviny, která nabídne komentované prohlídky v reáliích dnešní Ostravy. Jedním z vrcholů pak bude jistě nedělní podvečerní výstup na vrchol haldy Trojice (Ema).

Málokdo v dnešní Ostravě ví, kde se nachází pozůstatky po dolu a koksovně Trojice. V místě, které je dnes známo jako údolí Burňa ve Slezské Ostravě, bylo nalezeno uhlí mlynářem Janem Augustinem v roce 1763.

Později v roce 1844 zde byl založen hrabětem Wilczkem důl a poté přibyla také koksovna. Dobývání uhlí mělo za celou dobu existence dolu za následek poklesy terénu pod Slezskoostravským hradem nebo kostelem sv. Josefa, ale také druhou nejtragičtější událost v Ostravě, kdy při výbuchu metanu zahynulo 61 horníků.

V roce 1894 zde došlo při řešení stávky na dolech k masakru horníků, kdy osm z nich četnictvo na místě postřílelo, a desítky dalších byly zraněny.

A dnes? Po dolu sv. Trojice zbylo několik budov z červených cihel a po koksovně opěrná zeď táhnoucí se jako had okrajem svahu. Zbytek byl zbořen a rozvezen údolím, kterým dříve protékal potok.

Ten je teď skryt pod nánosem stavební suti a všemožného materiálu, který na mnoha místech vykazuje toxicitu. Jde o jednu z největších ekologických zátěží na území města a tak se chystá sanace.

Údolí je zarostlé ve stylu „nové divočiny“, což je termín, který je i v odborných kruzích používán pro neudržované pozemky, které po desítky let prodělávají přírodní vývoj bez zásahu člověka. Je to zvláštní místo jen 500 m od centra města.

Horní část údolí bylo v místech dnešní ulice Miloše Svobody poblíž zoo. Tady je ale dnes údolí zcela přehrazeno systémem hald Ema-Terezie-Trojice. Nejvyšší vrchol haldy Trojice dosahuje 324 m n. m. a představuje tak třetí nejvyšší bod Ostravy.

Za dobrého počasí jde dohlédnout k Hostýnským vrchům do Olomouckého kraje, na haldu Szarlota u polských Rydułtow, nebo na vrchol Pradědu v Hrubém Jeseníku.

A co víc, prohořívání haldy spolu s jejím tmavým materiálem způsobuje akumulaci tepla, na což reagují teplomilné a světlomilné rostliny a živočichové. Halda je tak místem výskytu vzácných rostlin i živočichů, jejichž stanoviště podobného charakteru nemá ve střední Evropě obdobu.

Podle zjištění biologů z Ostravské univerzity jen brouků je na ostravských haldách více než 250 druhů.

Multižánrový festival Pestré vrstvy spojuje besedy a komentované prohlídky v tématech historie, architektury a přírody ostravského regionu. Neděle bude patřit na festivalu hornické krajině.

Nejprve v 10:00 Tomáš Majliš povede prohlídku centrem unikátních Vítkovic, poté ve 14:00 hornickými koloniemi Slezské Ostravy. Geograf Jan Lenart nakonec okomentuje v 17:00 výstup Trojickým údolím na vrchol haldy Trojice.

Podrobný program včetně přihlašování na prohlídky najdete na www.pestrevrstvy.cz