PIVNÍ MAPA
23/06/2016 Tomáš Svoboda

Pivovar Zábřeh: Pivo je součást naší historie, mělo by se o něm učit ve školách

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jako v pořadí čtvrtou zastávku na cestě za poznáním našich krajských piv jsme si vybrali centrum, tedy Ostravu a konkrétně minipivovar, který sídlí od roku 2007 na zámku v městské části Zábřeh. Mám-li hned v úvodu toto místo charakterizovat, tak jednoznačně slovy jako je velká úcta k tradici a obrovské nadšení pro pivo v jeho ryzí podobě. To jsou hlavní dojmy, které ve mně zanechalo setkání s Radovanem Koudelkou, jednatelem zámku Zábřeh, který byl mým průvodcem.

„Historie pivovaru v Zábřehu sahá až do 16. století. Ze starých účetních záznamů máme informaci o vaření piva v roce 1574, kdy tady však ještě nebyl zámek, ale vodní tvrz,“ začíná naše povídání manažer pivovaru s tím, že tenkrát se pivo odtud dodávalo také do Staré Vsi nad Ondřejnicí nebo do Výškovic. To trvalo zhruba do poloviny 19. století, kdy klasickou rukodělnou výrobu zlikvidoval nástup průmyslových pivovarů.

Pivo se tedy v dnešním ostravském Zábřehu vařilo zhruba tři sta let, pak ovšem byla minimálně stopadesátiletá pauza. „A to do doby, než v roce 2004 objekt zámečku, tehdy určený k demolici, zakoupil a začal rekonstruovat pan inženýr Hradil. Rozhodl se jej zachránit. Až během rekonstrukce se zjistilo, že činnost pivovaru byla jeho dřívějšími majiteli hodnocena velmi kladně, což nás přivedlo k myšlence pivovar hostinského typu obnovit a navázat na velkou tradici vaření dle klasických přírodních receptur,“ upřesňuje Koudelka okolnosti vzniku minipivovaru.

„Plzeňská“ jedenáctka je základ, zvláštností je pivo s puškvorcem

Vařit se v něm začalo v roce 2007, a to jak jinak než v duchu úcty k historii. Pivovar slavnostně, to znamená, že včetně požehnání, otevřeli 28. září na den svatého Václava, který je kromě jiného patronem sládků a pivovarníků. Tím byla oficiálně obnovena tradice pivovarnictví a v tento den také na zámku každoročně startují dnes už vyhlášené Svatováclavské slavnosti piva. „Zámecké pivo Pikard vyrábíme tradiční metodou, tedy na začátku na dva rmuty, potom při otevřeném kvašení, dokvašování a zrání v ležáckých tancích. Základem našeho portfolia je tradiční český ležák plzeňského typu, v našem případě je to jedenáctka světlá, prostě absolutní klasika,“ říká Koudelka.

Vzhledem k již v počátcích nastavené vizi objevování piva v jeho co nejrozmanitějších podobách však rozhodně nezůstali jen u osvědčené klasiky. „V prvním roce jsme začali vyrábět tmavé pivo, které jsme chtěli ozvláštnit a připomenout historii. Takže tehdejší sládek je ochutil středověkou bylinnou, puškvorcem, který se dříve používal do piva místo chmele. Ten byl totiž drahou surovinou, kterou si mohli dovolit snad jen mniši v klášterech,“ přibližuje jednatel minipivovaru vývoj jednoho z unikátních nápojů, jehož chuť dotváří sušený kořen puškvorce.

Letos zkoušejí lehký „Ale“ anglického typu v duchu pivní revoluce…

Od roku 2008, kdy se pivovar už zavedl, v něm sládkové vyráběli různé pivní speciály, kterých bylo do dnešního dne přes třicet. Uvařili třeba pivo bezlepkové, kukuřičné, různá silná piva, tedy speciály čtrnáctky a patnáctky, taky pivo z čokoládového sladu, na Vánoce pivo kaštanové či na svatého Martina speciál dochucený medem a šípkem. Chutě se sice liší, ale jedno zůstává, a to vaření výhradně z lokálních surovin, což se v zámku Zábřeh týká i kuchyně.

„Od letoška vaříme i tmavou dvanáctku, která je chuťově výraznější. Na léto jsme dělávali svrchně kvašené pivo pšeničné německého typu Berliner weisse weizen, což je lehčí pivo, jedenáctka. Letos jsme je nahradili desítkou, je to klasický anglický Ale, který lidé znají taky pod názvem Bitter nebo Red Ale. Je to lehké letní pití pro osvěžení, které se už za první týden osvědčilo tak, jak jsme čekali,“ doplňuje s úsměvem Koudelka, kterého těší, že se z Čechů postupně stávají znalci piva. Opravdu je to tak, že se zbavujeme nálepky (s)prostých pivních konzumentů?

„Díky zkušenostem z našeho pivovaru vidím, že se český národ pomalu dostává do vyšší pivní kultury. Ještě před deseti lety jsme byli pijáci piva, ale rozhodně jsme mu nerozuměli. Byli jsme sice hrdí na nějakou pivní kulturu, ale to nebyla realita. Dneska se konečně nebojíme piva ochutnávat, troufám si říct, že za poslední roky došlo k pivní revoluci,“ nebojí se velkých slov zástupce jednoho z ostravských minipivovarů.

Pivo se nechlastá, ale degustuje

V čem podle něj ona revoluce spočívá? „Tak jako ve světě už přicházíme na to, že pivo může být spojeno také s kvalitní gastronomií a kulturním prostředím. Takovou cestou jde i náš pivovar, který sídlí v unikátním zázemí zámku. Dnes se skoro můžeme rovnat Belgii, Německu, což jsou opravdové pivní velmoci, kde pivo se pije kulturně. Degustuje se, nechlastá,“ zdůrazňuje Koudelka s tím, že touha ochutnávat je vždy daná ročním obdobím. V zimě zákazníci rádi zkusí silné pivo, v létě se raději osvěží něčím lehčím.

Přesto v každém pivovaru mají svoji jistotu, která se dobře čepuje takříkajíc za všech okolností. „Jedenáctka světlý ležák tvoří asi 85 procent našeho prodeje. Ale naši zákazníci opravdu rádi zkoušejí různé pivní styly a učí se je ochutnávat. Funguje to tak, že skoro všichni něco nového ochutnají a pak se buď vrátí ke klasice, nebo jim speciál vyhovuje, sedí k jídlu, počasí, a tak v něm pokračují,“ doplňuje jednatel pivovaru Zábřeh.

O pivu by se mělo učit ve školách

Vlastní nadšení pro pivo přenesl i do oficiální role člena prezídia Českomoravského svazu minipivovarů. Přesto se za velkého pivního odborníka nepovažuje, takoví jsou podle něj prý tak tři čtyři v republice. „Hlouběji jsem se o pivo začal zajímat od roku 2005. Jsem však pořád teprve na začátku a o pivu se stále učím. Je to úžasný nápoj a myslím si, že vzhledem k tradici, kterou u nás má, by se o pivu mělo učit na školách. Stejně jako Karel IV. či svatý Václav je pivo taky součást naší historie. Pokud jsme dali světu plzeňského pivo, měli bychom je sami znát a umět je ochutnávat,“ myslí si Koudelka.

Má-li na závěr vystihnout charakter zámeckého piva Pikard, upozorňuje napřed, že rozhodující je vždy názor zákazníka. Nikomu nelze nařídit, aby mu pivo chutnalo. Pro představu o tom, které se vaří v ostravském Zábřehu, však uvádíme, že je vyšší hořkosti, sladové plnosti, čisté barvy, příjemné vůně i řízu, zdobí je mléčná až šlehačková pěna a po napití chuť chmele doznívá na konci jazyka. Po troše pivní poezie nezbývá než naši čtvrtou návštěvu zakončit pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ a u piva zase za týden na shledanou…

Pivovar Zábřeh

Místo: Ostrava – Zábřeh, U Zámku 42/1

Druhy piv: Pikard světlý ležák 11°, Pikard tmavý ležák 11° puškvorcový, Pikard tmavý ležák 12° puškvorcový, Pikard svrchně kvašený anglického typu Ale 10°, Pikard speciál dle sezónní nabídky (připravují polotmavý ležák řezaný)

Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě (pivo je nepasterizované s mírným obsahem kvasnic)

Stáčení: pivovar vyrábí z 95 % pro vlastní spotřebu, nabízí však také ručně plněné lahve

Výtoč: zhruba 700 hektolitrů za rok

V minulých týdnech jste si mohli na webu Magazínu PATRIOT přečíst reportáže o minipivovarech z Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí a Havířova.

Sdílejte článek