PIVNÍ MAPA
08/12/2016 Tomáš Svoboda

Pivo se musí hýčkat! V Karviné chystají vánoční speciál, který zraje 90 dní

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Na tuzemské pivní scéně je to už klasický trend. S blížícím se koncem roku a vánočními svátky přichází zároveň ideální čas pivních speciálů, které jsou doménou prakticky všech pivovarů. Tedy nejen těch malých, o kterých je náš seriál.

V jeho dnešním 27. díle jsme zavítali do Karviné – Fryštátu a tamního Městského Karvinského pivovaru, který stojí jak jinak než v Pivovarské ulici, kde se pivo vařilo už v 19. století. Jedinečný duch historie je fajn, ale štamgasti v sousední pivovarské pivnici v těchto dnech mluví o něčem jiném a velmi aktuálním.

Těší se, až se bude po roce opět čepovat vánoční patnáctka, speciál, který sládek Petr Neuman nechává zrát v ležáckém sklepě celých devadesát dní. To zní slibně, ne? Tak pojďme dál a nechejme (nejen) o svátečním pivu mluvit našeho průvodce.

Vánoční pivo potřebuje maximální péči

„Lidi se na to těší. Vánoční patnáctka je taková naše exkluzivita, která musí mít devadesát dní zrání. Silný speciál to potřebuje. Doba zrání je více méně daná stupňovitostí piva, takže ji vaříme už v září a čepovat ji budeme ve druhé polovině prosince,“ vysvětluje sládek.

Jak bude vánoční pivo chutnat? „Jelikož zraje tři měsíce, bude to opravdu silně sladový a dobře chmelený speciál. Vaří se jen jednou za rok, takže je mu věnována maximální péče,“ říká zástupce karvinského pivovaru, který je v provozu od jara roku 2014.

Od té doby si chodí (nejen) milovníci obnovené tradice lokálního pivovaru čerstvé pivo vychutnávat hlavně do přilehlé pivnice Bečky, jejíž interiér zaujme historickými cihlovými klenbami. To je pozůstatek bývalého pivovaru, který tam fungoval do roku 1876. Poté získal prostory hrabě Larisch, který je využíval nejprve jako sklad a následně jako hostinec.

Jeho nejproslulejším nájemcem se stal jistý Josef Baron, po kterém je dodnes pojmenována restaurace navazující na současnou pivnici. Oba provozy jsou logicky hlavním odbytištěm „městského“ pivovárku.

Karviňáci jsou konzervativní

Koncept hostinského minipivovaru byl tedy jasně dán, avšak začátky byly jako vždy nevyzpytatelné. „Nejprve jsme moc nevěděli, do čeho jdeme. Karviná je totiž ráj nošovického pivovaru. Naše pivo se však chytilo dobře, takže po více než dvou letech provozu dojde k rozšíření kapacity, což chystáme na jaro příštího roku,“ pokračuje Neuman s tím, že cílem je zdvojnásobit varnu na 1 000 litrů.

Věří, že tak budou schopni lépe čelit především letnímu náporu zákazníků, kteří už většinou dobře vědí, co mohou od karvinského piva čekat. „Od začátku jsem vsadil na českou klasiku. Možná, že v jiných městech jsou nyní populární i svrchně kvašené speciály, ale tady je to jinak. Karviňáci jsou konzervativní. Chtějí hlavně dobrý světlý ležák a polotmavý speciál,“ usmívá se sládek.

Celoročně si tedy vystačí s dvěma druhy piva, kterými jsou jedenáctka světlý ležák a třináctka polotmavý speciál. Tato „svatá dvojice“ je bez nadsázky jistotou prakticky každého malého pivovaru. Kromě toho v Karviné vaří ještě zmiňovaný vánoční a taky velikonoční speciál. Pro fajnšmekry pak občas vyzkouší menší experimenty v podobě mnichovského či vídeňského ležáku.

Cíle? Přidat pár hospod a starat se o kvalitu piva

Jak sládek přiznává, klasiky se chtějí držet i dál. Myslí si, že trend „svrchňáků“ je vhodný spíše pro větší města. Ostatně, třeba i taková Ostrava jim teprve pozvolna přichází na chuť. „Svrchňáky neplánujeme. Jsme český pivovar a navíc i osobně mám rád klasiku, takže děláme a dál budeme dělat ležáky z kvalitních tuzemských surovin,“ doplňuje Neuman.

Co vlastně očekávají od rozšíření výrobní kapacity? „Určitě budeme rádi, když se povede přidat pár hospod a hlavně chceme držet kvalitu piva. Nerozhoduje kvantita, ale spokojenost zákazníka,“ podotýká pivovarník, kterého asi nejvíce potěšilo, že i hodně zarytých štamgastů postupně přešlo od průmyslového piva k řemeslnému.

Přesto ale rozhodně nelze mluvit o tom, že by si velké a malé pivovary konkurovaly. Fakticky jde o dva zcela jiné světy. Podobně je tomu i v samotném segmentu minipivovarů, které jsou zatím ve městě s 55 tisíci obyvateli tři.

„Myslím si, že jako sládci jsme vesměs kamarádi. Minipivovary, které si vaří pro svoji hospodu, si nekonkurují. Jsou takové, které mají dobrý sortiment, ale taky je dost těch, které nemají vyrovnanou kvalitu. Chybí jim zkušený sládek, což je poznat,“ hodnotí Neuman.

Sám si nejprve prošel velkovýrobou, avšak za zasvěcení do „ruční“ výroby vděčí dnes už vyhlášenému sládkovi Mojmíru Velkému z vojkovického pivovaru.

Jeho věhlas dávno překročil hranice kraje, lákalo by něco podobného i „Karviňáky“? „My se soustředíme vesměs na Karvinou s tím, že chceme zůstat minipivovarem a spolupracovat s místními hospodami. Uvidíme, jak to bude pokračovat,“ uzavírá náš průvodce.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Městský Karvinský pivovar

Místo: Pivovarská 17, Karviná – Fryštát

Druhy piv: celoročně je v nabídce světlý Fryštátský ležák 11° a Fryštátský polotmavý speciál 13°, dále jsou to během roku speciály vánoční 15° a velikonoční světlá 13°

Stáčení a prodej: v pivovarském hostinci „Bečky“ čepují čerstvé pivo přímo ze dvou 550 litrových tzv. přetlačných tanků, dále plní KEG sudy a pet lahve

Výstav: zhruba 1 000 hektolitrů za rok

V minulých týdnech jste si mohli na webu Magazínu PATRIOT přečíst reportáže o minipivovarech z Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Havířova (1), Ostravy – Zábřehu, Vyšních Lhot, Horní Lomné, Krnova, Rohova, Opavy, Karviné, Opavy – Kylešovic, Ostravice, Bílovce, Hukvald , Ostravy – Martinova, Ostravy – centra, Bohumína, Vratimova, Havířova (2), Kopřivnice, Vojkovic, Kozlovic, Kunčic pod Ondřejníkem, Ostravy – Vítkovic, Štramberku a Bruntálu.

Sdílejte článek