Permoník slaví 60 let! Jak vznikl karvinský zázrak?

Karvinský pěvecký sbor Permoník letos slaví 60 let existence. Jak se vlastně podařilo z provinčního sboru udělat těleso, které vozí medaile z těch nejslavnějších soutěží a zpívá v místech, kam se dostanou jen ty největší hvězdy? Petr Kazík začal v Permoníku v roce 1970 zpívat a před deseti lety se stal jeho prezidentem.

„Za všemi úspěchy stojí bezpochyby excelentní systém vedení sboru, který po celých 50 let vytvářela a realizovala jeho zakladatelka, paní Eva Šeinerová,“ připomíná Petr Kazík neskutečnou energii, vytrvalost a odhodlání zakladatelů sboru.

Proč vlastně Permoník vznikl?

Vlastně úplně přirozeně. Sborové zpívání mělo v šedesátých letech velkou tradici. Pěvecký sbor byl skoro v každé škole.

Jak vznikal a kdo jej založil?

Paní Eva Šeinerová nastoupila na Základní školu Víta Nejedlého v Karviné a byla požádána, ať pěvecký sbor založí. Pustila se do toho netušíc, že vzniká fenomenální dílo.

Jaké musel sbor překonávat překážky?

Překážek bylo mnoho. Školních sborů bylo opravdu hodně. Ale těch takzvaně výběrových kolem desítky, většinou v krajských městech s velkým zázemím či tradicí. Paní Eva Šeinerová byla mladá začínající sbormistryně, která se chtěla prosadit ve světě, který v té době opanovali hlavně muži, a to většinou o dost zkušenější. Najít podporu města a okresu nebylo vůbec jednoduché.

Byl sbor již brzy úspěšný, nebo si musel počkat?

Tento úspěch přišel opravdu velmi brzy – byl to neskutečný fenomén. Vždyť už v roce 1975 jsme se dočkali vítězství na celorepublikové úrovni a ve stejném roce jsme vydali i svou první gramofonovou desku. Tato rychlost byla dána tím, že paní Šeinerová už v roce 1970 vytvořila přípravný sbor prvňáčků a druháčků, do kterého jsem jako jeden z prvních nastoupil. Sbor zpočátku vedla Eva Šváchová, která však bohužel o dva roky později tragicky zemřela. Již v roce 1971 se pak spojily dva školní sbory – sbor ZŠ U Studny pod vedením Ireny Noskové a sbor paní Evy Šeinerové. Pod patronátem Závodního klubu Dolu Československé armády jsme získali potřebné zázemí – a hlavně své jméno Permoník. To navrhl Ivan Šeiner a navždy tak připomíná spojení sboru s hornictvím, které už bohužel na Karvinsku zaniklo.

Oslavy 40. výročí založení sboru. Opera Vepřové hody 2006. Foto: se souhlasem Permoníku

Co stojí za obrovskými úspěchy souboru? Jaké největší úspěchy můžete zmínit?

Za všemi těmito úspěchy stojí bezpochyby excelentní systém vedení sboru, který po celých 50 let vytvářela a realizovala jeho zakladatelka, paní Eva Šeinerová. To byl pevný základ – vytvořit kvalitní sborové studio, které má v současnosti devět sborů. Takových jsou však v naší republice i ve světě stovky, možná tisíce. Proto je nutné se s tou kvalitou prosadit ještě více.

Jak se to povedlo?

To je druhý klíčový faktor úspěchu – obrovská aktivita Ivana Šeinera, který své ženě od samého začátku pomáhal. Ačkoliv se tomu tenkrát ještě tak neříkalo, zastával roli manažera, produkčního i prezidenta sboru v jedné osobě. Byl tou rozhodující silou, motivátorem a stavitelem vizí, kam má sbor směřovat a jakých soutěží se účastnit. Vím, že meta, kterou nastavil, byla pro paní Šeinerovou často až příliš odvážná, ale časem se vždy ukázalo, že je dosažitelná.

Jaký koncert byl v historii sboru stěžejní?

Pomyslným vrcholem a prvním zásadním milníkem na mezinárodní scéně se pro Permoník stala účast na prestižním festivalu Llangollen International Musical Eisteddfod ve Walesu v roce 1990. Tento waleský festival, založený po druhé světové válce s vizí spojovat národy prostřednictvím hudby a propagovat mír, patří k nejslavnějším a nejstarším sborovým kláním na světě.

Proč byl ten koncert tak důležitý?

Pro karvinský sbor představovala cesta do Velké Británie krátce po pádu železné opony obrovský mezinárodní průlom. Koncertní sbor Permoník v obrovské světové konkurenci ovládl kategorii do 16 let a vybojoval dokonce i titul absolutního vítěze celého festivalu. Pro zakladatelku Evu Šeinerovou to byl nejen splněný sen, ale především jasná mezinárodní verifikace, že její metodika vedení sboru řadí Permoník k absolutní světové špičce a že nastoupená cesta má obrovský smysl.

Poté se na mnoho let od soutěžení upustilo a sbor se k němu vrátil až později. Pád železné opony v roce 1989 otevřel Permoníku dokořán dveře do západní Evropy, přičemž nejintenzivnější vazby sbor v devadesátých letech navázal právě v Německu.

Proč právě Německo?

Zdejší působení přineslo řadu nezapomenutelných momentů – od koncertního turné v roce 1992 přes provedení mše Missa Vinea Crucis od Ilji Hurníka v ikonické Katedrále svatého Petra v Kolíně nad Rýnem (1993) až po mezinárodní festival v Postupimi.

Cena Jantar 2017 a předání prezidentské štafety Ivanem Šeinerem. Foto: se souhlasem Permoníku

Absolutním vrcholem německých zájezdů té doby se stal rok 1994, kdy Permoník odehrál vánoční koncert přímo v německém Bundestagu a členům sboru se dostalo pocty v podobě osobního přijetí spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem. Německo se tak pro sbor stalo zásadním uměleckým přístavem, kam se v průběhu celého desetiletí pravidelně a s obrovským úspěchem vracel.

Ale Permoník uspěl i jinde ve světě…

Po předání štafety v čele sboru v roce 2016 jsme samozřejmě v cestách pokračovali. Jedná se většinou o návštěvu prestižních světových festivalů sborového zpěvu, odkud Permoník přiváží nejvyšší ocenění. Vyzdvihl bych Tokio a účast v Grand Prix, zisk prvního Grand Prix vůbec v Gruzii, další Grand Prix v Petrohradu, tři medaile ze Světových sborových her v Jižní Koreji a samozřejmě 3. účinkování v Carnegie Hall v New Yorku.

Proč byl Permoník ve světě tak úspěšný?

Za úspěchy na těch soutěžích vděčí Permoník několika faktorům. Kromě excelentní interpretace, kterou však ovládá mnoho sborů světa, je pak repertoár – převážně se zaměřujeme na české autory minulosti i současnosti. Mnozí tvořili skladby přímo pro Permoník. V neposlední řadě je to i obdiv, že nevelké město a region umí najít a vychovat špičkové zpěváky, kteří konkurují sborům ze světových metropolí. To se ve světě opravdu cení.

Tokyo 2018. Foto: se souhlasem Permoníku

Jaký byl život souboru za socialismu a co se změnilo po roce 1990?

Srovnání podmínek před revolucí a po ní přináší zajímavý pohled. Je pravda, že podpora sborového zpěvu a kultury obecně byla za minulého režimu poměrně intenzivní, ovšem za cenu častého propagandistického zpívání a se značně omezenou uměleckou svobodou. Na druhé straně bylo zázemí a podpora Závodního klubu Dolu Československé armády velmi dobrá. Od roku 1975 jsme mohli využívat pionýrskou základnu na Těrlicku, která poskytovala vynikající podmínky pro organizování víkendových soustředění i letních táborů. Právě tam se tvořil celý repertoár, jezdívalo se na třítýdenní výjezdy a vše bylo finančně velmi dostupné. Dnes místo toho jezdíme na týden do komerčních hotelů.

Co revoluce změnila?

Po revoluci sice tyto formy podpory zmizely, otevřela se však nová příležitost. Permoník byl už od konce 80. let součástí Základní umělecké školy v Karviné. Když se po revoluci stala Eva Šeinerová její ředitelkou, dokázala při rekonstrukci a sloučení několika budov po celém městě vytvořit v jedné centrální budově ZUŠ Bedřicha Smetany kompletní zázemí pro celé sborové studio – včetně speciálních sborových učeben, které Permoník využívá dodnes.

Klíčovým přínosem propojení se ZUŠ je však hlavně profesionální tým: máme k dispozici pět sbormistrů a několik korepetitorů, kteří dětem věnují sto procent svého pracovního úvazku, což do roku 1990 nebylo možné. Naše děti navíc v rámci školy nenavštěvují pouze sbor – většina z nich hraje na hudební nástroj, chodí do dramatického oboru, navštěvuje sólový či komorní zpěv. To vše jim dává komplexní základ pro různorodou interpretaci.

Vím, že dnes Permoník často figuruje po boku známých hvězd…

Ano, Permoník je velmi žádaný pro spolupráci s mnoha profesionálními umělci. Můžete nás slyšet například na albu Tomáše Kluse – Klusymfonie s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Permoník je častým hostem Janáčkovy filharmonie Ostrava a hvězd populární hudby, jako jsou Queenie, Lenka Dusilová a Gabriela Vermelho v projektu Adiemus, Jiří Krhut a Štěpán Kozub, Barbora Kanyzová, Hana Holišová, Michal Skořepa nebo Jiří Kučerovský. Koncertně jsme zpívali například s tenorsaxofonistou Michalem Žáčkem, s NIKOU, Ewou Farnou, Davidem Stypkou, Martinem Chodúrem, Patricií Burda Janečkovou, Kateřinou Kněžíkovou, Simonou Mrázovou, Hanou Fialovou, Hradišťanem a Jiřím Pavlicou, Tomášem Savkou, Evou Dřízgovou-Jirušovou, skupinou Mirai, Petrem Bendem, Vladivojnou la Chiou, Tomášem Kočkem, Jaromírem Nohavicou, Ondřejem Rumlem, Richardem Krajčem, Kateřinou Marií Tichou, Daschou, Marií Rotrovou a dalšími.

Colours of Ostrava 2022. Foto: se souhlasem Permíniku

Repertoárová rozmanitost je obrovská a sbor musí zvládnout nejen pěveckou, ale i výrazově odlišnou interpretaci – od duchovní, artificiální hudby, přes pop až po výchovné koncerty pro základní školy. Tato komplexní výchova zpěváků je něčím, co většina konkurenčních sborů nemá.

Proč je existence souboru důležitá nejen pro Karvinsko?

Permoník dokazuje regionům s podobným osudem, jako je Karvinsko, že i zde je možné vybudovat inspirativní společenství mladých lidí. Ti pak mohou své umění ukazovat ve světě a hrdě reprezentovat své město i kraj.

Nejpodstatnější je však lidský přesah. Za 60 let existence prošlo sborem odhadem 2 000 absolventů. Z nich vzešli pouze dva profesionální zpěváci – slavný rockový zpěvák a autor Miloš Dodo Doležal a dnes hvězda operních scén u nás i v Evropě Dominika Škrabalová. To je z pohledu čísel téměř zanedbatelný prvek.

Zato však máme mezi absolventy řadu lékařů, právníků, učitelů či manažerů a jiných vysokoškolských profesí. Drtivá většina členů z posledních deseti let pokračuje ve studiu na nejprestižnějších vysokých školách. Permoník totiž dává svým členům do života klíčové kompetence: naučí se organizovat svůj čas, pracovat v týmu, definovat priority, rozvíjet kreativitu a flexibilitu. To jsou vlastnosti, které dnešní i budoucí svět od špičkových zaměstnanců nejvíce vyžaduje.

Jak to spolu souvisí?

V době, kdy se svět velmi individualizuje a schopnost týmové práce se vytrácí, by rodiče při výběru volnočasových aktivit měli preferovat skupinové obory. Sborový zpěv v tomto směru nabízí komplexní výchovu mladého člověka, která ve svém důsledku přináší obrovský benefit nejen dětem samotným, ale i celému městu, regionu a České republice.

Význam pro region je i v tom, že se mnozí bývalí členové do regionu vracejí s motivem dále pokračovat ve zpěvu v dospělém smíšeném Sboru přátel zpěvu Permoník (SPZ).

Jaké zajímavé osobnosti souborem prošly?

Ten výčet by byl opravdu dlouhý. Pokud to vaše čtenáře zajímá, mohu je odkázat na projekt, který vznikl k 60. výročí sboru. Současná hlava sboru Kateřina Kempná s Danielou Kučerovou (novinářkou Seznam Zpráv, členkou SPZ a sexteta VOXIS), vyhledávají výrazné osobnosti minulosti i současnosti a rozhovory s nimi vycházejí v podcastu „Děti Šeinerovy“. Věnuje se osudům bývalých členů, kteří srdce nechali v Karviné a „hlas ve světě“. Podcast je možné poslouchat na streamovacích platformách Spotify, Apple Podcast a Seznam Podcasty.

Jaké okamžiky v šedesátileté historii považujete za opravdu klíčové?

Kromě zmíněných mezinárodních úspěchů stojí za zmínku i diskografická zajímavost. V době, kdy slavná kapela Rolling Stones vydávala své pětadvacáté studiové album, Permoník ke svým šedesátinám nadělil příznivcům rovnou šestadvacáté – a navíc dvojalbum plné vzpomínkových nahrávek.

Štafetové sborové hry Korea 2023. Foto: se souhlasem Permoníku

Mimořádné renomé tělesa dokládá také dlouholetá spolupráce se špičkovými komorními i symfonickými tělesy. Permoník je častým hostem Janáčkovy filharmonie Ostrava, České filharmonie, Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Filharmonie Hradec Králové a Severočeská filharmonie Teplice. Na koncertních pódiích i divadelních prknech pravidelně spojuje síly s Janáčkovým komorním orchestrem, souborem Czech Virtuosi nebo orchestrem a souborem muzikálu Národního divadla moravskoslezského.

Po boku sboru vystoupila celá řada nejvýznamnějších pěveckých osobností klasické scény. Z pěvkyň uveďme Evu Dřízgovou, Patricii Janečkovou, Veroniku Rovnou, Dominiku Škrabalovou, Kateřinu Kněžíkovou, Magdalenu Koženou, Markétu Cukrovou, Karolínu Levkovou či Magdalenu Rovenskou. Z mužských sólistů sbor doprovodil například Adam Plachetka, Roman Hoza nebo Klemens Słowioczek.

Jak důležitá je pro Permoník spolupráce se skladateli?

To je klíčová kapitola. Je to dlouhodobá a systematická spolupráce se soudobými hudebními skladateli, kteří pro Permoník přímo psali a píší své skladby. Z českých autorů na této tradici spolupracovali či spolupracují Milan Báchorek, Ilja Hurník, Jan Jirásek, Ivana Loudová, Václav Ptáček, Otmar Mácha, Irena Szurmanová nebo Jan Vičar. Mezinárodní rozměr sborové tvorby pak podtrhují kompozice zahraničních autorů, jako jsou Igor Vitaljevič Katajev (Rusko), Ofer Ben-Amots (USA), Dr. Alec Schumacker z Hawaii Pacific University či uznávaný japonský skladatel Naoto Aizawa.

Jaká je současnost a budoucnost souboru – je zájem v něm zpívat?

Mimořádnou radost dělá sboru jeho nejmladší generace. Nejmladším tělesem studia je Perníček pro předškoláky, ve kterém v současnosti zpívá přes 30 dětí, a obdobný počet členů má i Permoníček mladší, určený pro žáky 1. a 2. tříd. Tolik nejmenších zpěváků již dlouho Permoník neměl. Tento trend je o to pozoruhodnější, že Karviná za poslední tři dekády ztratila téměř polovinu obyvatel. Sbor si přesto nejenže udržuje stabilní členskou základnu, ale zájemců dokonce přibývá.

Co dnes děti k sborovému zpěvu tak silně přitahuje?

Klíčovým motivem pro karvinské rodiče je fakt, že Permoník dětem přináší trvalou životní spokojenost. Ta přesně odpovídá teorii amerického psychologa a zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana a jeho konceptu PERMAnentní životní spokojenosti. Tento model definuje hluboké naplnění pěti prvky: pozitivním přístupem, možností uplatnit talent v inspirativním kolektivu, hlubokou smysluplností činnosti a dosažením jasných, hmatatelných výsledků.

To všechno Permoník svým členům nabízí?

Ano, jelikož tuto zkušenost prožily už předchozí generace, vzniká silná rodinná tradice: rodiče či prarodiče zpívající v dospělém sboru přivádějí své děti a vnoučata do přípravných oddělení, čímž přirozeně inspirují i další rodiny v regionu. To si naštěstí uvědomují zřizovatelé Základní umělecké školy Bedřicha Smetany v Karviné ve spolupráci se Střediskem volného času Juventus Karviná. Činnost sboru a jeho reprezentace regionu a České republiky by nebyla možná bez podpory donátorů, kdy nejdůležitější je Statutární město Karviná, Moravskoslezský kraj a Ministerstvo kultury ČR. Nejdůležitější podporovatelé jsou samozřejmě rodiče dětí. Bez této pomoci by Permoník nemohl existovat. Věřím, že se nám bude dařit v této dlouholeté, zavazující tradici pokračovat.

Světová cestovní mapa Permoníku (1998–2016)

Období mezi lety 1998 a 2016 znamenalo pro Sborové studio Permoník éru masivního mezinárodního rozmachu. Karvinští zpěváci v tomto devatenáctiletém rozmezí podnikli celkem 33 zahraničních výjezdů, během nichž procestovali 12 zemí na čtyřech kontinentech.

Absolutní jedničkou na mapě zahraničních zájezdů zůstalo Německo, které sbor navštívil hned 11×. Německá pódia se pro Permoník stala téměř druhým domovem, kam se pravidelně vracel na koncertní turné i výměnné projekty.

Druhým nejčastějším a zároveň nejprestižnějším cílem se staly USA, kam sbor zavítal 5×. Právě v Americe Permoník dosáhl na své nejslavnější triumfy, když opakovaně ovládl pódia v newyorské Carnegie Hall či Alice Tully Hall.

Bohatou koncertní stopu zanechal sbor také u našich sousedů v Polsku (3×), v Rakousku (2×) a na Slovensku (1×).

Významnou kapitolu tvořily dálkové asijské a zámořské cesty:

Japonsko (3×) – účasti na prestižním mezinárodním festivalu v Shizuoce a Fuji

Jižní Korea (2×) – úspěšná tažení na soutěži Busan Choral Festival

Čína a Hongkong (1×) – účast na Světovém sborovém festivalu v roce 2001

Austrálie (1×) – absolutní vítězství na Mezinárodním hudebním festivalu v Sydney roku 2011

Mapu světových úspěchů v tomto období doplnily také vítězné soutěžní výpravy do Velké Británie (2008), Ruska (2009) a Řecka (2015). Permoník tak v těchto letech definitivně potvrdil svou roli uznávaného hudebního velvyslance, který jméno české sborové školy šíří doslova po celém světě.

Milníky historie Permoník 1966–2026

1966

Eva Šeinerová zakládá školní sbor ZŠ Víta Nejedlého v Karviné

1969

První zahraniční turné, (Wodzisław, Polsko)

1971

Sloučení se sborem ZŠ U studny, sbormistr Helena Nosková – vznik souboru Permoník, patronem se stává Důl ČSA a sídlem sboru Obecní dům Družba

1978

Sbor se stal součástí tehdy Lidové školy umění v Karviná, dnes Základní umělecké školy Bedřicha Smetany

1984

Koncertní turné, (Göteborg, Švédsko)

1985

Účast na Mezinárodním hudebním festivalu, (Shizuoka, Japonsko)

1990

Účast na sborové soutěži Llangollen International Musical Eisteddfod, Llangollen (Velká Británie), 1. místo v kategorii sborů do 16 let

1993

Světová premiéra v Kolíně nad Rýnem:

V slavné Katedrále svatého Petra (Dóm) v Kolíně nad Rýnem Permoník slavnostně uvedl mši Missa Vinea Crucis Ilji Hurníka.

1994

Koncert v Bundestagu a přijetí kancléřem Kohlem:

Při vánočním koncertním turné dostal Permoník čest vystoupit přímo na vánočním koncertě v německém spolkovém sněmu (Bundestag). Sbor byl zároveň osobně přijat tehdejším německým spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem.

1996

Japonsko – Mezinárodní hudební festival Fuji

1998

Koncertní turné, Colorado Springs (USA)

2004

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, kostel sv. Šimona a Judy

P. Eben: Řecký slovník, Ilja Hurník – Missa Vinea Crucia a Ivana Loudová – Mudrosloví Koncertní sbor Permoník

2006

Koncertní turné, Colorado Springs – Packard Hall (Colorado College), Longmont (USA)

Výměna se spřáteleným sborem Colorado Springs Children’s Chorale

2010

New York Choral Festival – Allice Tully Hall

1. místo, Koncertní sbor Permoník

Absolutní vítězství, Koncertní sbor Permoník

2011

Australský mezinárodní hudební festival, City Recital Hall, Sydney Opera House, Sydney (Austrálie)

1. místo, Koncertní sbor Permoník

Absolutní vítězství, Koncertní sbor Permoník

2013

New York Choral Festival, Carnegie Hall, katedrála sv. Patrika, New York (USA)

1. místo, Koncertní sbor Permoník

Absolutní vítězství, Koncertní sbor Permoník

2016

Oslavy 50. výročí založení sboru

Festival Sounds of Spring, New York City, Carnegie Hall (USA)

1. místo, Koncertní sbor Permoník

Manželé Šeinerovi oficiálně předali každodenní vedení Sborového studia Permoník do rukou Martiny Juríkové a Petra Kazíka.

2018

Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar, Multifunkční hala GONG, Ostrava (CZ)

Sborové studio Permoník vítězem v kategorii Hudební těleso roku (nominována byla také Janáčkova filharmonie Ostrava a Benda Quartet)

Tokyo International Choral Festival (Japonsko)

Zvláštní cena za provedení povinné skladby japonského skladatele Naoto Aizawy

Postup do soutěže o Grand Prix mezi 7 nejlepších sborů z celé soutěže (celkem 137 přihlášených z celého světa)

Fiestalonia Georgia, Tbilisi (Gruzie)

Grand Prix festivalu napříč všemi kategoriemi (tanečními, pěveckými i instrumentálními), Mužský komorní sbor Permoník

2019

6th World Children and Youth Choral Championship, Petrohrad (Rusko)

Grand Prix, Koncertní sbor Permoník

Cracovia Cantans (Polsko)

1. místo v kategorii Komorní sbory, Mužský komorní sbor Permoník

Historicky první soutěž Sboru přátel zpěvu Permoník

1. místo v kategorii Duchovní hudby, Sboru přátel zpěvu Permoník

1. místo v kategorii Smíšených sborů, Sboru přátel zpěvu Permoník

2022

Festival Sounds of Spring, New York City, Carnegie Hall (USA)

GOLD, Mládežnický sbor Permoník

Permoník Choir Karviná získává nejvyšší známku, 98 bodů ze 100

2023

Gangneung World Choir Games 2023 (Jižní Korea)

GOLD Medal v kategorii Scenic Folklor, Mládežnický sbor Permoník

GOLD Medal v kategorii Musica Contemporanea Equal Voices, Koncertní sbor Permoník

SILVER Medal v kategorii Youth Choirs, Mužský komorní sbor Permoník

2025

6th European Choir Games a Grand Prix of Nations Aarhus

Grand Prix of Nations- Yourh Choir GOLD Medal Top Level

Grand Prix of Nations – Folclore a capella GOLD Medal

2026

Oslavy 60. výročí založení sboru