Společnost
29/08/2026 Petr Broulík

Ostravská zoo otevřela Amphibiarium. Moderní pavilon plný obojživelníků

Foto: Enrico Gombala

Vitky permice mobil 2

Od pátku mohou návštěvníci ostravské zoologické zahrady navštívit kromě spousty pavilonů také jeden zbrusu nový – je jím otevřený a veřejnosti zpřístupněný unikání pavilon Amphibiarium. Komu tento název vrtá hlavou, jistě mu napoví fasáda budovy, která je vyvedena v „mločích“ brvách. Ano, nový pavilon je zbarvený žlutými skvrnami na černém pozadí a upomíná na možná nejkrásnějšího tuzemského obojživelníka.

Ostatně, na konci prohlídky nádherně vystavěného a moderně vybaveného pavilonu Amphibiarium čeká návštěvníky i terárium s tímto druhem obojživelníka. Amphibiarium se nachází hned u hlavního vstupu do areálu a nabízí na čtyřicet samostatných biotopů zaměřených na vzácné druhy zvířat a přechod obratlovců z vody na souš.

Obojživelníci jsou totiž nejohroženější skupinou obratlovců – z 8000 druhů obojživelníků patří dnes přes čtyřicet procent k těm, které jsou ohroženy vyhubením. Mnohé druhy už ostatně z naší planety nenávratně vymizely. Nově vzniklá stavba v ostravské zoo představuje nejen pestrost obojživelníků, ale zaměřuje se také na celou řadu dalších témat s nimi spojených.

Pavilon pro obojživelníky z celého světa

Zoologická zahrada a botanický park vlastně s tímto tématem obojživelníků pokračuje. Už v roce 2015 zoo otevřela v dolní části svého areálu zoo expozici Mokřady, což je naučná stezka o místních obojživelnících a pro místní obojživelníky. O deset let později tedy vznikl na opačném konci – hned za vstupem do zoo – specializovaný pavilon především pro obojživelníky z různých koutů světa.

Stavba Amphibiaria je velmi efektní a nabídne v horkých letních dnech i ochlazení. Jedna její část má totiž klimatizaci a nabízí příjemný ledový chládek. Hotová stavba je totiž plná technologií a technického vybavení. Terária nabízí jejich ohroženým obyvatelům simulace jejich domovských přírodních prostředí a domovin. A tak je návštěvník může pozorovat v koutech, které mají podobu vodopádů, zarostlých skalisek, pralesů, útesů, různých vodních prostředí. Nebo i nočních či ztemnělých prostředí, ve kterých vyniká zbarvení různých obojživelníků.


Foto: Enrico Gombala

Obojživelníci se do nového pavilonu začali stěhovat letos. Návštěvníci se tak mohou v novém pavilonu těšit na řadu pozoruhodných obojživelníků – na pralesničky, červory, létavky a další exotické druhy. V takzvané studené části pavilonu pak jsou zástupci naší přírody.

Nový vchod i nové pokladny vedou k obojživelníkům

Pavilon Amphibiarium, ke kterému návštěvníky zavedou i nové čtyři pokladny u pokračování“ hlavního vchodu do Zoo Ostrava, vsadil na moderní technologie, jako je vzduchotechnika, rozvody elektro, světlovody, kanalizace, přívody a rozvody několika okruhů vody. Investiční náklady na tuto ryze stavební etapu jsou přes 22 milionů korun a investorem stavby je statutární město Ostrava, zřizovatel zoologické zahrady.

„Druhý vstup jsme vybudovali proto, že nejpozději s otevřením nového pavilonu tučňáků, který také budujeme, počítáme se zvýšením návštěvnosti zoologické zahrady a botanického parku. A tak se chytáme na to, aby bylo odbavení návštěvníků pohodové a plynulé,“ vysvětlil ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák, jehož zahradu navštíví ročně 600 tisíc návštěvníků.

Hlasy našich žab či hýbající se modely červů

Hned první den se mohli návštěvníci Zoo Ostrava podívat do nově otevřeného pavilonu Amphibiarium. A mnozí nešeřili chválou, fotili si exotické i naše druhy žab, pouštěli si dotykové panely, které spouští „hlasy“ a zvuky našich nejznámějších a nejvíce ohrožených obojživelníků, koukali na hýbající se modely velkých červů či hledali v zákoutích terárií a shlucích rostlin ukryté tvory.

Ředitel zoo Jiří Novák řekl, že nápad na nový pavilon obojživelníků ho napadl už někdy v roce 2017 a že inspirací pro něho nalezl v malé zoologické zahradě v polském městě Opole. „Jezdili jsme se tam s projektantem a kolegy inspirovat a ptát se nejen na to, co funguje. Takže opolská zoo stála u prvopočátku nápadu na naše Amphibiarium,“ uvedl Novák.

V novém pavilonu je možno vidět širokou paletu exotických druhů obojživelníků. Odborní pracovníci však pozornost věnují i místním druhům obojživelníků, které se v přírodním areálu vyskytují volně, a to ve více než deseti druzích. Mají zde vhodné podmínky k životu, které pracovníci zoo dlouhodobě udržují a neustále rozšiřují.

Obojživelníci bizarní a krásní

Obojživelníci mohou být pro někoho překvapivě barevní, někteří i tvarově podivní, jiní drobní, či naopak neuvěřitelně velcí. Představit pestrost třídy obojživelníků je dalším cílem nové stavby. Řadě dalších témat zde bude věnována velká pozornost. Mnohé napoví i názvy zvolených témat, jako například přechod obratlovců z vody na souš, listovnice, královny noci či téma šesté vymírání druhů, které po vymírání, které postihlo dinosaury, probíhá v současnosti a možná zaskočí návštěvníky instalací mrtvých žab v jednom z terárií.


Foto: Enrico Gombala

Pavilon Amphibiarum je rozdělen na teplou a studenou část a vytváří tak ideální podmínky pro druhy pocházející z odlišných klimatických oblastí. Interiér vtáhne návštěvníky do typického prostředí obojživelníků, jako je například prostředí deštného pralesa, dokonce i s imitací tropických dešťů, ale také chladnější zóny pro horské druhy čolků či axolotly. Technologické řešení tak zahrnuje sofistikovanou vzduchotechniku, chlazení, regulaci vlhkosti, filtrace, akvária s vyhříváním i speciální systémy, které zabraňují mísení klimatických podmínek mezi jednotlivými částmi pavilonu.

Ještě ráno dávali do terárií poslední žabky

Otevření pavilonu Amphibiarium se zúčastnili i zástupci města. Stavba pavilonu Amphibiarium stálo 55 milionů korun a zhruba polovinu poskytlo na výstavbu město Ostrava. „Každá koruna investovaná v ostravské zoologické zahradě je dobře investovaná koruna. Zoo je totiž jednou z výkladních skříní města a stavba Amphibiaria určitě přivede další návštěvníky zahrady. Dnes už zoo nejsou jen místem, kam se jdou lidé podívat na zvířátko, ale jsou to často záchranné stanice a investice pomáhají udržovat mnohé druhy zvířat,“ řekl primátor Ostravy Jan Dohnal.


Foto: Enrico Gombala

Náměstkyně primátora města Ostravy Lucie Baránková Vilamová řekla: „Klobouk dolů před všemi, kteří nechali na stavbě pavilonu kus nejen kus práce, ale i svých nervů a svého srdce. Ještě když jsem sem přicházela, tak zaměstnanci zoo dávali do nového pavilonu poslední žabky. Mně se ten pavilon moc líbí. Dnes už se moderní expozice dělají tak, aby byly nejen atraktivní pro návštěvníky, ale i interaktivní a dávaly velkou přidanou hodnotu. Věřím, že se tady v tom přirozeném prostředí, ti tvorové budou cítit jako doma a ostravské zoo přeji, aby to bylo jedno z nejvíc atraktivních míst, kde se lidé opravdu zastaví, a aby přinesl zoo nové a nové návštěvníky,“ řekla náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová.

Amphibiarium – estetická a dobrodružná pestrost přírody

Obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců. V Červeném seznamu IUCN je uváděno 41 procent všech obojživelníků v různých kategoriích ohrožení. To je největší podíl mezi různými sledovanými skupinami živočichů. Přitom jsou v zoologických zahradách chováni jen okrajově, v některých institucích jsou zcela opomenuti. „Je to velká škoda. Obojživelníci naši pomoc potřebují. Pavilon Amphibiarium bude sloužit nejen k jejich chovu, ale zároveň jako motivace pro návštěvníky, bude učební pomůckou i nástrojem ochrany přírody. Bude estetickou a dobrodružnou prezentací pestrosti přírody,“ vysvětluje ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
PG 2026