Ostrava znovu řeší zakázku na dodavatele sdružených nákupů, vítěz soutěže lhal o referencích

„Bude se v podstatě pokračovat ve stávajícím výběrovém řízení a soutěžit se stávajícími uchazeči. Komise určí, zda ty kvalifikační předpoklady, které teď u vítězného uchazeče byly zpochybněny, vítězná firma splní jinými referencemi, případně zda bude muset být vítězný uchazeč ze soutěže vyloučen,“ uvedl Babinec.

Kvůli pochybnostem kolem referencí vítězné firmy Tender systems se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) obrátil jeden z účastníků tendru, společnost e-Centre, která pro město systém sdružených nákupů provozuje v současné době.

„Společnost e-Centre se obrátila na ÚOHS, aby rozhodl ve věci postupu v rámci té veřejné zakázky a samozřejmě k tomu byl i návrh na vydání předběžného opatření, který městu znemožňoval uzavřít novou smlouvu s vítězným uchazečem. Na ÚOHS se tak dostaly podklady, a když jsme do materiálů nahlédli, tak se skutečně přikláníme k tomu, že reference neodpovídají požadavkům města,“ uvedl Babinec.

Podle něj z dosavadních zjištění plyne, že firma předložila referenci k zakázce pro ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo však tuto referenci nepotvrdilo. „Nyní se tak vracíme do stádia posouzení kvalifikace, nedostáváme se do stádia hodnocení cenových nabídek,“ podotkl Babinec.

Dodal, že systém sdružených nákupů je stále funkční, protože ho pro město nadále provozuje původní dodavatel, tedy společnost e-Centre. Smlouva s ním totiž byla nastavena tak, že systém firma bude provozovat až do doby uzavření nové smlouvy.

Společnost Tender systems s výhradami k referencím nesouhlasí. Domnívá se, že ze strany neúspěšného konkurenta a současného provozovatele systému, společnosti e-Centre, se jedná o obstrukční jednání. „A to zejména z důvodu ekonomických požitků plynoucích z prolongace trvání smlouvy mezi Statutárním městem Ostrava a tímto dodavatelem,“ uvedl v písemném vyjádření ředitel Tender systems Pavel Eger.

Magazín PATRIOT oslovil i společnost e-Centre. „Došli jsme k závěru, že společnost Tender Systems nesplnila kvalifikační podmínky z Věstníku veřejných zakázek, kde jedna ze zakázek, kterou se účastník soutěže kvalifikoval, nebyla k nalezení. Požádali jsme proto ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjádření. Dostali jsme odpověď, že ona zakázka nikdy realizována nebyla,“ řekl ředitel e-Centre Petr Kostelný.

„Systém sdružených nákupů byl vytvořen společným úsilím pracovníků magistrátu města, uživatelů z řad příspěvkových organizací, obchodních společností, městských obvodů a jejich organizací a samozřejmě mých spolupracovníků. Bylo pro nás naprosto nemyslitelné, aby provoz Systému sdružených nákupů, který mimo jiné představuje zhruba 300 elektronických zadávacích řízení ročně, měla dále zajišťovat společnost, která nebyla schopna prokázat kvalifikační podmínky řádnou realizací ani dvou centralizovaných podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek v roli administrátora zadávacího řízení, a která se snažila vědomě oklamat zadavatele předložením referenční zakázky, která nikdy neproběhla,“ uvedl ředitel.

„Pokud by zadavatel vybral levnější řešení Systému sdružených nákupů, které by dosahovalo stejných nebo i lepších výsledků, nezbývalo by nám, než se z toho poučit a snažit se naše řešení vylepšit. Chápeme významnost ceny služby spojené s provozem systému a proto  jsme snížili naši odměnu při zachování současného standardu poskytovaných služeb o jednu třetinu. Na druhou stranu však věříme, že zadavatel nyní při svém rozhodování zváží i připravenost jednotlivých uchazečů poskytnout funkční a v praxi ověřené řešení.“

Nakupováním zboží a služeb v elektronických aukcích ušetřilo město od jejich zavedení zhruba 551 milionů korun. Po odečtení nákladů na současný systém a jeho dosavadní provoz, které činily přibližně 132,5 milionu korun, je úspora necelých 418,5 milionu. Město si od vítěze výběrového řízení slibovalo, že mu klesnou náklady na provoz systému, a to během čtyř let zhruba o 35 milionů korun.

Elektronickou aukci Ostrava poprvé využila v roce 2008 jako první město v zemi. Tehdy nakupovala elektrickou energii. V roce 2010 začala systém sdružených nákupů využívat i pro další komodity, jako jsou například potraviny, kancelářské a čisticí prostředky či služby.

Objem provozních nákupů města a jeho organizací je zhruba čtyři miliardy korun ročně. Za loňský rok se prostřednictvím systému sdružených nákupů pořídily komodity zhruba za 555 milionů korun.