Ostrava potřebuje 450 km cyklostezek, má polovinu. Oříškem je propojení centra a Poruby

Každý rok se v Ostravě otevírají nové úseky samostatných cyklostezek a přibývají také oddělené pruhy na silnicích. Cyklistická doprava se postupně stává pro mnoho lidí lákavější a bezpečnější než v minulosti. Podle městského cyklokoordinátora Martina Krejčího by bylo ideální mít síť tras o velikosti 450 kilometrů. Jako nejožehavější téma vidí propojení Poruby s centrem.

Jakým vývojem vlastně prošla výstavba cyklostezek v Ostravě?
Když se vrátíme dál do minulosti, zjistíme, že v roce 1989 bylo v Ostravě nula kilometrů cyklostezek. V roce 2000 už to bylo zhruba sto kilometrů, ale byly to převážně trasy na vozovkách. Dneska máme 239 kilometrů a chystáme desítky nových projektů. Důležité je, že v posledních šestnácti letech se stavějí trasy kvalitnější, to znamená, že jsou to samostatné stezky a pruhy na silnicích, což je bezpečnější.

Které trasy jsou ve městě nové?
Letos se zprovoznila cyklostezka ze Slezskoostravského hradu k ulici Počáteční u terminálu Hranečník. Loni to byla trasa, která vede dál, tedy od Hranečníku po ulici Těšínskou v Ostravě – Radvanicích, oba tyto úseky mají délku zhruba dva kilometry. Kromě toho bych chtěl upozornit, že máme nově na ulici Československé armády vůbec první autobusovo – cyklistický pruh, ve kterém je umožněn společný provoz autobusů a cyklistů, kteří se tak nedostanou mezi pruhy, kde jedou zvlášť auta a autobusy. V Ostravě to je novinka, zatímco třeba v Praze je to už běžné.

Odpovídá současná síť cyklostezek velikosti města?
Máme koncepci rozvoje cyklistické dopravy, v níž je záměr na 416 kilometrů stezek s tím, že v rámci programu udržitelné mobility tam ještě přibyly některé dílčí věci. Třeba to, že na některých méně vytížených komunikacích by mohly přibýt další cyklistické pruhy. Odhaduju, že celková potřeba v Ostravě je 450 kilometrů (v celé republice je odhadem 3000 kilometrů cyklostezek, pozn. red.), takže jsme zhruba v polovině. Do budoucna však máme připravených asi 30 projektů, které budeme řešit ve spolupráci s městskými obvody.

Co by Ostrava potřebovala v cyklistické dopravě nejakutněji vyřešit?
Nejvíce nás trápí propojení přes Svinovské mosty. Jde o spojení Poruby s centrem Ostravy. Třeba směrem na jih jsme jakž takž propojení díky trase podél Ostravice, kolem Odry je to podobné, ale musíme se k ní z Poruby nějak slušně dostat. Momentálně se projektuje vedle Svinovských mostů nová lávka, je vydáno územní rozhodnutí, ale ještě se zpracovává změna územního rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení. Bude to však poměrně dosti finančně náročné.

Jaké jsou aktuální ostravské trendy v dopravě na kole?
Loni jsme dělali sčítání, které nám ukázalo rostoucí trend denního dojíždění do práce. Cyklistika v Ostravě tedy není jen víkendovou záležitostí. Navíc teď byly dvě docela mírné zimy, čímž se zvýšil počet lidí, kteří na kole jezdí celoročně. A to v hlavně směrem do velkých průmyslových zón, jako je Nová huť nebo zóna v Hrabové, kde chce město udělat cyklostezku. Ostrava tedy sleduje trend denního dojíždění a v dopravní politice jsou dotace směřovány k tomu, aby se budovaly cyklostezky nejen pro rekreaci.

Dá se říct, která trasa je ve městě nejvytíženější?
Jednou z nejoblíbenějších stezek je ta, která se vybudovala po pravém břehu Ostravice. Byla ovšem dimenzovaná na určitý počet cyklistů. Když jsme je loni sčítali, s hrůzou jsme zjistili, že jich tam v nedělních špičkách jezdí až 800 za čtyři hodiny, u hrabovského jezu je to až 1200 cyklistů, mezi kterými se mísí také pejskaři a bruslaři. Intenzita provozu už je tam hraniční. Kdyby se do budoucna zprovoznily oba břehy, hlavní proud by se rozdělil. Projektová dokumentace na levý břeh Ostravice je již připravena a byli bychom rádi, kdyby třeba v horizontu dvaceti let byly stezky na obou jejích březích.

Jaké má vlastně Ostrava předpoklady pro rozšiřování cyklistické dopravy?
Ostrava má na rozdíl od jiných měst nevýhodu v tom, že vzdálenosti jsou tu poměrně velké. Má navíc poměrně kvalitní městskou dopravu, takže do centra se odkudkoliv dostanete do půl hodiny. Taky jsou tu kapacitní komunikace a v centru je kde parkovat, takže se do něj z Poruby nebo Jihu dostanete za patnáct minut, což tramvají nebo na kole nejde. Pro srovnání, v Praze nebo v Brně jste na kole nebo metrem v centru naopak výrazně rychleji než autem. Město by v tomto směru mělo reagovat parkovací politikou, protože není možné, aby v centru byla parkoviště zdarma. Jinak na cyklostezky více lidí nedostaneme. Přitom to není o vyhánění motoristů, ale o zlepšení kultury městské hromadné dopravy a preferování pěší a cyklistické dopravy.

Je současným záměrem města otevřít právě i centrum více cyklistům?
Cyklisté dnes mohou projet pěší zónou bez omezení, musí ovšem respektovat chodce a dávat jim přednost. Rádi bychom v rámci zpřístupnění Dolní oblasti zprovoznili taky pěší zónu na Karolině a máme projekt v Trojhalí, kde by se měla rozjet půjčovna kol a taky opravna. Centrum by tedy mělo být pro cyklisty přístupnější.

Jak konkrétně si to představujete?
Postupně bychom chtěli rozšiřovat třeba síť stojanů na kola, které dělají Ostravské komunikace, protože dneska je problém kolo v centru zaparkovat. Případně by se měla v Mariánských horách objevit první krytá úschovna kol. Jinak chceme pokračovat v projektu sdílení kol a uvažuje se také o dvou soukromých projektech půjčování kol, ale to jsou teprve prvotní vize. Nechceme investovat do něčeho, co lidi nebudou akceptovat.

Co byste doporučil člověku, který se rozhoduje, že v Ostravě začne jezdit na kole?
Je třeba říct, že síť zatím není úplná. Jsou úseky, kde bych to ještě nedoporučil. Pokud nemůžete jet bezpečně, nemá smysl, abyste na kole jezdili. Sám to mám celkem jednoduché, protože jezdím do centra z Dubiny, odkud jedu kilometr a půl po silnici, pak se napojím na stezku podél Ostravice a dojedu až do práce. Ale ještě před dvěma lety jsem nejezdil, protože bych musel po Místecké nebo přes Vítkovice. Takže je to otázka příležitosti a lenosti. Důležité však je, abyste u zaměstnavatele taky měl, kde kolo uložit a případně se vysprchovat. Ale to už je o celkovém myšlení lidí. V tom jsou třeba Němci, Dánové či Holanďani úplně jinde než my, cyklistickou dopravu berou jako součást zdravého životního stylu a přístupu člověka ke společnosti.