Osobnost Jana Prokeše připomene řada akcí i zajímavá kniha

​Kolik primátorů, starostů a předsedů městského národního výboru už Ostrava měla? Hodně, ostatně poslední dvě nejvyšší hlavy města se na primátorském křesle vyměnily docela nedávno.

Avšak zřejmě nejuznávanějším mužem na ostravské radnici byl Jan Prokeš. Tento přední představitel ostravské komunální politiky meziválečného období, který se narodil roku 1873 na Přerovsku a zemřel v roce 1935 v Ostravě, se zásadní měrou zasloužil o rozšíření města a vznik takzvané Velké Ostravy. Z jeho podnětu vzniklo také mnoho významných staveb, například Nová radnice, Dům umění, Moravskoostravská spořitelna, či kubistické krematorium.

Týden Jana Prokeše vyvrcholí křtem knihy o něm

Právě v nejbližších dnech si Ostrava sto padesáté výročí narozenin „svého“ Jana Prokeše připomene. Známý spolek a antikvariát Fiducia totiž vydává v tomto měsíci reprezentativní knihu nazvanou Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. A při té příležitosti pořádá také spolu s městem Ostrava akci nazvanou Týden Jana Prokeše.

Akce sestává z výstavy v Ostravském muzeu, která začne 19. května, ale také ze křtu nalezené pamětní destičky na Nové radnici a ukázky posledního nýtu v tomto konstruktivistickém „majáku“, který zanýtoval v roce 1930 sám starosta Jan Prokeš. Tato akce bude součástí Ostravské muzejní noci v sobotu 20. května. Další akce se budou konat v následujících dnech a Týden Jana Prokeše vyvrcholí slavnostním křtem knihy 25. května v Ostravském muzeu.

Lidé uvidí i posmrtnou masku Jana Prokeše

Týden Jana Prokeše je vlastně oslavou výročí 150 let od narození tohoto starosty, který se narodil 25. května 1873 v Černotíně na Přerovsku. V pátek 19. května v 17 hodin začíná vernisáží výstavy Jan Prokeš a muzeum v Ostravském muzeu. Právě Jan Prokeš se zasloužil o zachování ostravského muzea a jeho přestěhování do větších prostor ve Staré radnici v roce 1931.

Výstava představí prvního českého starostu Moravské Ostravy po roce 1918 na fotografiích ze soukromého i veřejného života, návštěvníci budou moci nahlédnout do jeho knihovny. Uvidí také dochovanou posmrtnou masku Jana Prokeše, která je součástí sbírek Ostravského muzea a vytvořil ji významný ostravský sochař Augustin Handzel. Výstava potrvá do 18. června.

Ukážou poslední nýt do Nové radnice. Přijde i sám Prokeš?

V sobotu 20. května od 18 hodin bude možno v Nové radnici vidět Prokešův poslední nýt ve věži Nové radnice. Zástupci spolku Fiducia také na pódiu před Novou radnicí v rámci Ostravské muzejní noci slavnostně pokřtí po téměř sto letech nalezenou a zrestaurovanou pamětní destičku.

„Ukážeme si také poslední nýt, který do věže tohoto unikátního konstruktivistického majáku nýtoval starosta Jan Prokeš v roce 1930. Pamětní deska byla v dobách komunistické totality zatřena a teprve v letošním roce ji znovu objevil při badatelském výzkumu tým historiků, kteří 25. května pokřtí knihu Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu,“ láká Ilona Rozehnalová ze spolku Fiducia.

A kdo ví, možná přijde v sobotu 20. května po dvaadvacáté hodině na Novou radnici i sám starosta Jan Prokeš. „Zahajte s námi připomínku narozenin Jana Prokeše přímo v prostorách Ostravské radnice. Vyfotit se můžete jak u starostova fotopointu, tak třeba, budete-li mít štěstí, přímo s Janem Prokešem v rámci komentovaných prohlídek,“ zvou pořadatelé.

Projděte se Novou radnicí s památkáři Strakošem a Rosovou

Další akce připomínající Jana Prokeše odstartují hned v pondělí 22. května. Ve 14 hodin začne v Archivu města Ostravy přednáška o životě a působení Jana Prokeše do roku 1918, kterou přednese ředitelka archivu Hana Šústková.

O den později, tedy 23. května, začne v 16 hodin v knihovně Domu umění v Ostravě přednáška Čtvrtý sjezd moravských bibliofilů v Ostravě a Jan Prokeš. V tentýž den v 18 hodin začne na Nové radnici komentovaná prohlídka Nové radnice s památkáři Martinem Strakošem a Romanou Rosovou. Odbude se při tom i křest skládačky Po stopách Jana Prokeše.

„Podíváme se na místa, která jsou spojená s působením prvního českého starosty Moravské Ostravy Jana Prokeše, a ukážeme si mnohé unikátní architektonické prvky. Doporučujeme rezervaci míst v Infocentru ve věži Nové radnice. Sraz před radniční budovou,“ zvou pořadatelé.

Křest knihy doprovodí i procházka po stopách Prokeše

Ve středu 24. května pokračuje Týden Jana Prokeše komentovanými prohlídkami výstavy Jan Prokeš a muzeum, které se konají ve 13, v 15 a 17 hodin. Také zde organizátoři doporučují rezervaci míst na pokladně Ostravského muzea.

Ještě tentýž den, tedy ve středu 24. května, se od 16.30 hodin v Moravskoslezské vědecké knihovně odbude přednáška Jan Prokeš, první český starosta Ostravy. Tématem přednášky historika Radomíra Sedi bude působení Jana Prokeše v čele Ostravy. Na přednášce se dozvíte, jak se Ostrava proměnila za jeho vedení a které stavby ho dodnes připomínají.

Týden Jana Prokeše vyvrcholí ve čtvrtek 25. května v 15 hodin v Ostravském muzeu křtem knihy Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. Knihu pokřtí spolek Fiducia s celým autorským týmem – Martinem Jemelkou, Radomírem Seďou, Gabrielou Pelikánovou, Romanou Rosovou a Martinem Strakošem. O dvě hodiny později začne komentovaná procházka Ostravou Po stopách Jana Prokeše.

„Vydejte se s námi na místa, která jsou spojena s iniciátorem Velké Ostravy Janem Prokešem. Provedou vás autoři knihy a vycházku symbolicky ukončíme u Prokešova hrobu na Slezské Ostravě,“ zvou zástupci spolku Fiducia a upozorňují, že sraz na vycházku je v 17 hodin před Ostravským muzeem.

Turistické vizitky, trička, tašky i Prokešova šifra

To však není všechno. Vydání knihy doprovodí další výstavy a akce. Od 19. do 26. května bude na internetových stránkách města Ostravy a sociálních sítích města přístupný digitalizovaný osobní archivní fond Prokeš Jan, obsahující dochovanou pozůstalost moravskoostravského starosty a také krátký životopis Jana Prokeše, přístupný formou hesla v elektronické Encyklopedii města Ostravy.

Od 19. května do 30. června bude možno v Archivu města Ostravy navštívit výstavu dokumentů, vztahujících se k ostravským místům úzce spojeným s osobností Jana Prokeše.

Od 19. května bude na infocentru Věž k dostání také speciální turistická vizitka věnovaná Janu Prokešovi či speciální výroční edice triček a tašek s motivem Prokešovy nejdůležitější stavby, tedy Nové radnice. "Moravskoslezská vědecká knihovna zve od 22. května do 30. června na výstavu o životě Jana Prokeše a tamtéž ve studovně bude po celý týden od 22. do 26. května připravena hra Prokešova šifra. Kdo ji vyluští, může se zapojit do soutěže. V pondělí 29. května vylosujeme její tři výherce, kteří budou odměněni,“ zvou pořadatelé.

Milovník výtvarného umění a nepoddajná povaha

Jaká je vlastně publikace Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu? Věnuje se dobovému dění, architektonickému rozvoji a klíčovým stavbám, spojeným s Prokešem v čele Ostravy. Přináší několik badatelských objevů a řadu dosud nepublikovaných informací, týkajících se života a činnosti Jana Prokeše. Slavný starosta byl také milovníkem výtvarného umění, což se otisklo nejen v jeho soukromé sbírce, ale i ve veřejném prostoru, když se jako jeden z iniciátorů zasloužil o výstavbu Domu umění.

V mnohonárodnostní Moravské Ostravě se dobře osvědčila i jeho tolerance k národnostním menšinám, kterou dokazuje mimo jiné jeho druhý sňatek s Němkou Isidorou Hatwiegerovou. Jan Prokeš byl také znám svou nepoddajnou povahou, která mu sice přinesla řadu oponentů, ale bez níž by pravděpodobně neprosadil mnoho projektů, díky nimž mohla Moravská Ostrava zaujmout důstojné místo mezi velkoměsty tehdejší Československé republiky.

Bojoval proti velkokapitálu, ale nepodlehl radikálním komunistům

Kniha Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu je sestavena z pěti textů – zatímco příspěvky historiků Martina Jemelky a Martina Strakoše se pokoušejí Prokešův život a práci nahlížet z větší perspektivy, texty Romany Rosové, Gabriely Pelikánové a Radomíra Sedi se věnují konkrétním aktivitám, stavbám a událostem Prokešova života.

Portrét Jana Prokeše je z velké části bohužel složen jen ze střípků, které se o něm dochovaly – v Archivu města Ostravy kupříkladu tvoří jeho osobní pozůstalost pouhé dva kartony písemností.

Jan Prokeš jako sociální demokrat bojoval proti „velkokapitálu“, ale zároveň nepodlehl radikalitě komunistického hnutí a snažil se k sociálně spravedlivé společnosti dospět reformní cestou, nikoli násilnou revolucí.

Proč musela jeho druhá žena do odsunu?

Mnoho z jeho života ale nedokážeme doposud vysvětlit. Jedná se kupříkladu o závěr politické kariéry či o odpověď na otázku, zda nebyl Prokešův předčasný skon důsledkem nevděku jeho vlastní politické strany. Jak byl vlastně vnímán mezi spolustraníky? Šlo pouze o obdiv, tak jak byl prezentován ve sborníku k jeho šedesátým narozeninám? Jaký byl jeho osobní život? Víme, že měl sedm dětí a byl dvakrát ženatý. Avšak jak dokázal skloubit veřejné působení a soukromí?

O tom nevíme prakticky nic. Je mimo jiné pozoruhodné, že jeho druhá manželka byla jako osoba německé národnosti odsunuta záhy po osvobození v roce 1945 – bez jakýchkoli dohledatelných protestů. Přitom šlo o ženu nejvýznamnějšího starosty Moravské Ostravy v období první Československé republiky! Snad jednou budoucí historici naleznou odpovědi na otázky, které se v rámci bádání kolektivu autorů knihy Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu objevily.

Poslední nýt nesymbolizuje jen Prokeše, ale celé dvacáté století

V době, kdy se publikace dokončovala, se v rámci badatelského výzkumu jejích autorů nalezl symbolicky poslední nýt věže ostravské Nové radnice, na němž je vygravírován drobný, vysvětlující text. Tento nýt osobně umístil do konstrukce sám Jan Prokeš. Osud onoho drobného kusu kovu, jako by symbolizoval nejen život Jana Prokeše, ale celého dvacátého století.

Jeho instalaci zaznamenaly tehdejší noviny, v době nacistické okupace zůstal nepovšimnut, neboť Jan Prokeš byl v těchto temných letech skoro zapomenut. Komunisté si na něj pamatovali z nenávistných kampaní v tisku a po roce 1948 pro ně byl symbolem „zrady dělnické třídy“, nenáviděným sociálním demokratem. Nápis z nýtu byl tedy seškrábán, ne však úplně, a následně přetřen barvou.

Nyní byl opět nalezen, zrestaurován a v rámci Týdne Jana Prokeše, ale i později v rámci komentovaných procházek, bude možné jej znovu uvidět.