Společnost
08/04/2017 Tomáš Svoboda

Opravdoví frajeři! Aneb jak se žije zachráncům lidských srdcí

Na hrdiny si nehrají a jejich práce je z velké míry rutinou, při které však může jít během pár vteřin o život. Do reálného světa lékařů a jejich všedních starostí nás pozval kardiochirurg Jiří Novosad z třinecké Nemocnice Podlesí.

Scházíme se v osm ráno ve vestibulu příjmového oddělení, kde nás vítá usměvavý muž, který už má za sebou ranní vizitu a poradu s kolegy o stavu pacientů a operacích, které je během dne čekají.

Pokud by zrovna nepršelo, přijel by do práce ze Skalice u Frýdku-Místku na kole, které je pro něj koníčkem číslo jedna.

Svižnou projížďku bere jako ideální start dne i relax, když je vše hotovo. „S kolegy jezdíme na kolech do práce velmi často, a když je hezky, bereme to zpátky domů přes hory. To člověk klidně najede i 80 kilometrů. Jinak mi cesta do práce trvá zhruba hodinu podle toho, jak zrovna fouká vítr,“ vtipkuje vášnivý cyklista cestou na operační sál.

V plánu je tříhodinový zákrok, záchrana nemocného lidského srdce, na kterém je třeba provést tři bypassy a plastiku chlopně. Takové operace provádějí prakticky denně. Pokud nedojde ke komplikacím, zvládnou lékaři na kardiochirurgickém oddělení tři až čtyři operace během dopoledne.

Zatímco pro pacienty, kteří jsou často ve věku mezi 70 a 80 lety, jde o velkou zátěž, operatéři je vnímají jako denní rutinu, při níž zúročují roky zkušeností.

„Ráno před operací za pacientem zajdete, popovídáte si s ním a hlavně musíte znát všechna vyšetření, která prodělal v předoperační přípravě. Zkrátka do detailu vědět, co jdete dělat a co vás čeká,“ říká Jiří Novosad, podle kterého trvá tak osm až deset let, než je chirurg samostatný a na sále rozhoduje o tom, co a jak se bude dělat.

S humorem jde všechno líp

Když společně vstupujeme na operační sál, hlásí se o pozornost perfektně připravený a sehraný tým kolegů, kteří hned mají pádný důvod k odlehčení atmosféry. Jejich „šéf“ přece jen není „mediální hvězdou“ každý den, takže hlášky o tom, co by měl a neměl říkat, lítají zleva zprava.

To víte, i ty nejvážnější záležitosti je někdy lepší brát s humorem. A tak i v průběhu operace dojde třeba na vtipy o kamarádech, kteří „vaječinu“ ze třinácti vajec zajídají ostravskými klobásami, ale řeší se i výběr poledního menu z nemocniční kuchyně. Odolnost zvědavé redakční návštěvy se pak otestuje několika pozvánkami k nahlédnutí za operační plentu.

Samozřejmě, že humor a nadhled si dovolí jenom ten, kdo už má něco za sebou. I banální rutina se totiž může zkomplikovat. „Stát se toho může moc a vy musíte reagovat na vzniklou situaci. Když vám třeba praskne aorta, máte pár sekund na to, abyste to vyřešil. Musíte zasáhnout rychle a dobře,“ vysvětluje náš průvodce (nejen) světem kardiochirurgie, v němž působí už dvacet let.

Lékařskou kariéru však zahájil ve frýdecké nemocnici. Poté odešel sbírat znalosti a dovednosti do ostravské fakultní nemocnice, a to už se zaměřením na operační léčení nemocí srdce. V Třinci v Nemocnici Podlesí je od roku 2000. Proč si vybral právě tento obor?

„Chtěl jsem v medicíně pracovat rukama a úzce se specializovat. Ve frýdecké nemocnici jsem se postupně věnoval pod skvělým vedením cévní chirurgii. Když však vznikla v říjnu 1993 kardiochirurgie v Ostravě, neváhal jsem ani minutu. Vzali mě a splnil se můj sen,“ vrací se Jiří Novosad do své profesní minulosti.

Práce kardiochirurga jej pořád naplňuje a baví, byť v ní jsou mnohá úskalí, se kterými se v jiné branži nelze setkat. „Je to práce, v níž naplno děláte vše, co umíte. Někdy je bohužel příroda proti vám a srdíčko nemusí fungovat. To jsou psychicky náročné chvíle, kdy zvažujete, zda jste všechno udělal dobře. Ale výčitek se snažím vyvarovat, protože vím, že do každého výkonu dávám maximum,“ pokračuje lékař.

Na vlastní oči se přímo na sále můžeme přesvědčit, že jde o obor fyzicky i psychicky velice náročný. Člověk musí být manuálně mimořádně zručný, aby jej mohl vykonávat. Nezbytnou podmínkou je nejen udržovat si fyzickou kondici, ale také se v podstatě celý život odborně vzdělávat, protože kardiochirurgie se technicky vyvíjí velmi rychle kupředu.

Za léta praxe a studia sleduje, že díky obrovskému technickému pokroku lze dnes operovat prakticky všechny zdravotních neduhy srdečního charakteru. Logicky přibývá starších pacientů, kteří se dříve neoperovali. Zlepšit jim v rámci dostupných možností kvalitu života je hlavním cílem práce kardiochirurgů.

Na hrdiny si nehrajeme

Před polednem, kdy je operace bez sebemenších komplikací dokončena a pacient se převáží na pooperační oddělení, se scházíme k dalšímu povídání o slastech i strastech lékařské profese, o níž má veřejnost kvůli nejrůznějším seriálům často velmi zkreslené představy.

„Na seriály se nedívám a ani se nechci. Myslím, že v práci toho mám dost. Když se něco začne opravdu dít, je to divoké a není čas na vtípky. Rozhodně si ale nehrajeme na hrdiny. Stane se, že přijedete do práce a není vám dobře, tak se domluvíte s kolegou, že operaci udělá on. Jsme jenom lidi,“ podotýká zkušený operatér.

V extrémních chvílích pochopitelně není na výběr, a pokud nastane akutní případ, je třeba reagovat bez ohledu na okolnosti. „Pokud přivezou člověka například s disekcí aorty, může se stát, že jste celou noc na sále, protože operace trvá šest až osm hodin. Jsou to extrémy, které nebývají moc často. Akutní případy v rámci nočních služeb bývají tak jednou až dvakrát za týden,“ doplňuje Jiří Novosad.

Aby se udržel ve špičkové formě a dobré fyzické kondici, kterou potřebuje pro výkon svého povolání, věnuje se cyklistice i dalším sportům, třeba potápění. To však není všechno. Chirurg ošetřující jemné tkáně musí dbát také na motoriku rukou a prstů. Takže dalším koníčkem je hra na klavír a my se záhy dozvídáme, že máme tu čest s absolventem lidové konzervatoře ve hře na varhany.

„Prsty si rozcvičuju o víkendu doma na klavíru. Když něco dělám na zahradě a mám pak ztuhlé prsty, je to nejlepší způsob, jak je rozhýbat. Nejradši mám Bacha a Rachmaninova. Kdysi jsme měli i orchestr. Ukecali mě, abych je doprovodil na varhany v kostele, tak jsem se k tomu před šesti lety znovu vrátil. Měli jsme dokonce tři koncerty, ale teď už zase chybí stimul,“ usmívá se kardiochirurg, kterého po operaci a následné kontrole pacienta protentokrát čeká už „jen“ běžná odpolední agenda.

Ale mluvit o pohodovém dni by asi bylo příliš silné označení. „Doufejme, že se nic náhlého nestane. Musíme být vždycky připraveni, že bude třeba jít zase na sál. Jinak se vracíme na oddělení, kde doděláme, co je třeba, a pokud je všechno v pohodě, může se jet domů,“ líčí lékař, který po krátkém oddechu míří za dalším z pacientů.

Příroda je pořád silnější

Ať už je pracovní den sebeobtížnější, vždy je třeba jej využít naplno. Proto jsou ostatně pro každého z nás tolik důležité záliby, které dodávají uklidnění a někdy i adrenalin podle toho, co je komu libo.

„Jak to v nemocnici vidím, dneska tady jste a zítra ne. Musíte volný čas nějak využít,“ zdůrazňuje Jiří Novosad, který v třinecké Nemocnici Podlesí patřící do skupiny Agel pracuje ve výborném kolektivu chirurgů, anesteziologů i sestřiček. Všichni svůj život zasvětili specializaci, která je vzhledem ke své náročnosti tak nějak napořád. Do jiných oborů se neodchází vůbec a do jiných nemocnic jen výjimečně.

Když se odpoledne pomalu loučíme, bavíme se právě o partě lidí, se kterou člověk tráví podstatnou porci svého času a někdy zažívá i mimořádně vypjaté chvíle na hranici mezi životem a smrtí. Je pak třeba ještě chuť zajít všechno probrat na pivo, jak to běžně děláme skoro všichni v jiných profesích?

„Jasně. Pivo pijeme úplně všichni. Někdy se s kolegy domluvíme, že vyjedeme na kolech a dáme si pivko po cestě. Děláme to běžně a o práci už se nebavíme, tady to stačí,“ dodává náš vstřícný hostitel.

Jakmile si člověk trochu utřídí myšlenky z jedinečného setkání, dojde mu, že všichni tihle zachránci lidských srdcí jsou jedni z mála opravdových frajerů, jejichž poslání si zaslouží obdiv a respekt. Zvláště, když vidíte, že nikomu z nich nejde o slávu a fanfáry. Cítíte pokoru a lidskou přirozenost ve všech ohledech.

Možná, že právě tyhle atributy nám v dnešní době, kdy si myslíme, že můžeme mít všechno a to nejlépe okamžitě, scházejí. Se zdravím je to ovšem jinak a i ti největší frajeři dobře vědí, že nejsilnějším hráčem je pořád ještě příroda…

O Nemocnici Podlesí

Třinecká Nemocnice Podlesí je členem skupiny AGEL. Poskytuje specializovanou péči v léčbě kardiovaskulárních onemocnění a je součástí sítě komplexních kardiovaskulárních center Ministerstva zdravotnictví ČR. Z hlediska počtu a spektra prováděných výkonů je zdejší Kardiocentrum největším pracovištěm v republice.

nemocnicepodlesi.agel.cz

Sdílejte článek