Nejnovější zprávy: ​Letošní Oktobeerfest je velké lákadlo. První vlna lístků je pryč! Novým ministrem kultury má být Lubomír Zaorálek

Kultura

​Nejvíce mě překvapili srdeční lidé, říká Kaczi o putování Španělskem

Zpěvačka Kateřina Kouláková, která si říká Kaczi, absolvovala pověstnou pouť do Santiaga de Compostela. Ze Španělska pak letěla přímo na Ceny Jantar, v nichž byla mezi trojicí nominovaných ve své kategorii.

Foto: Jan Smekal a archiv Kateřiny Koulákové

Charismatická písničkářka Kateřina Kouláková říkající si Kaczi prožívá velice náročné období. Za poměrně krátkou dobu stihla dvacetidenní pouť Španělskem, následně nechyběla na vyhlášení Cen Jantar, v polovině března spatřil světlo světa její nový klip Oběť a na konci května bude křtít v Praze nové EP.

V rozhovoru mluví o tom, co prožívala na cestě Španělskem, co všechno ji čeká v nejbližší době i jak náročné je živit se uměním a co všechno k tomu člověk potřebuje.

Není to tak dávno, co jste se vrátila z pouti do Santiaga de Compostela. Co vás vedlo k tomu podniknout takovou výpravu?
Byl to můj dlouholetý sen vycestovat do zahraničí na vlastní pěst. A v letošním roce konečně nastala ta správná chvíle a vyrazila jsem. Inspirovali mě známí, kamarádi, kteří Camino de Santiago absolvovali, a řekla jsem si, jdu do toho. A co mě nejvíc lákalo? Cesta za dobrodružstvím, inspirací, změnou prostředí, novými lidmi a zjistit, jak se o sebe dokážu postarat, vystoupit takzvaně z komfortní zóny. Mimo to mě baví chodit, turistiku zbožňuji, a mít svůj život po dobu dvaceti dnů na zádech, je neskutečná svoboda. Učím se minimalismu.

Přiblížíte, co všechno jste na této cestě zažila? Bylo něco, co vás na ní zaskočilo či překvapilo?
To se nedá popsat v jedné větě. Byl to velmi intenzivní zážitek, když jste na cestách, tak každý den je výjimečný, uvědomujete si každou minutu a každá minuta vám dává smysl. Nejvíce mě překvapily reakce srdečných lidí, které jsem náhodně potkala, až neuvěřitelné. Jestliže se chcete dozvědět více, budu o mé cestě vyprávět na koncertě spojeném s přednáškou 29. března ve Frýdku-Místku.

Jak jste se vyrovnávala s tím, že jste po celou dobu byla na všechno sama? Musela jste překonat i nějaké krizové situace?
A právě o to mi šlo. I když pravdou je, že na Caminu člověk nikdy není úplně sám. Občas jsem se ocitla v nesnázích, ale vždycky se situace pozitivně vyřešila. A nejkrásnější bylo, že díky špatné letence jsem se náhodně ocitla až na „Konci světa“ – ve Finisterre, to je skutečně magické místo.

Letos jste se dostala do nominace na Ceny Jantar. Na vyhodnocení této soutěže jste letěla takřka přímo ze Španělska. Jak náročné bylo tak rychle se přesunout z poutní cesty na vyhlášení výsledků této ankety?
To bylo celkem dobrodružství, protože původně jsem v termín galavečera měla být ještě na cestách, ale poté, co jsem zjistila, že jsem nominována, jsem letenku ihned přebookovala, avšak na špatný termín, a to o měsíc později. To jsem zjistila krátce před odletem. Prvně to byla krize, ale nakonec jsem pobavila samu sebe i okolí. To se může stát fakt jenom mi. Naštěstí vše dobře dopadlo, pořídila jsem novou letenku, a díky tomu jsem si zahrála i v Barceloně. Vše do sebe zapadalo.

Čemu připisujete, že jste se dostala mezi nominované na toto ocenění?
Nominace mě velmi překvapila a potěšila zároveň, být v nominaci společně s Marií Rottrovou a Dorkou Bárovou je pro mě veliká čest a moc si toho vážím. Dodalo mi to další impuls a energii nadále tvořit. V posledním roce jsme s celým tvůrčím týmem hodně pracovali na nových singlech, koncertech a mém celkovém hudebním působení, a pravděpodobně si tohoto všimla i porota Cen Jantar.

Ocenění jste se nakonec nedočkala. Jaké jste zažívala pocity, když jste se dozvěděla, kdo nakonec vyhrál?
Užívala jsem si celou ceremonii a „jenom“ to, že jsem mohla být její součástí, byl ohromný zážitek. O samotnou výhru mi až tolik nešlo. I když naděje ve mně samozřejmě byla, což považuji za přirozené. Jsem na začátku cesty a Dorka je vynikající muzikantka, kterou sleduji a obdivuji už delší dobu a ocenění si jednoznačně zasloužila.

Loni jste na sebe upozornila klipem Nahá, ve kterém nejenom vy vystupujete bez oblečení. Co vás k tomu vedlo? S jakými reakcemi od okolí jste se následně setkávala?
Význam písně Nahá není až tak o fyzické nahotě, jako o tom, že jsem přirozená a sama sebou v korespondenci s textem …“stejná jako ty jsem“. Každý si v tom najde své. Ukazuje i to, že té fyzické nahoty se nebojím, protože to je naše nejpřirozenější podoba. Videoklip si našel své příznivce, ale také se setkal s kritikou, což je v pořádku.

Na konec března chystáte cestovatelský koncert. V čem se bude lišit od klasických koncertů, na které mohou být posluchači běžně zvyklí? Na co se mohou těšit ti, kteří na něj dorazí?
Cestovatelské koncerty chystám celkem tři, a to ve Frýdku-Místku, Brně a Praze. Budou originální hlavně tím, že spolu s písničkami povyprávím o svém dvacetidenním putování přes Santiago de Compostela, kdy jsem došla nečekaně až na „konec světa“.

V nejbližší době také vydáte nový klip. Můžete jej představit?
Premiéra nového videoklipu k singlu Oběť byla v pátek 15. března uvedena na Óčko TV i YouTube. Jedná se o taneční videoklip, který vznikl ve spolupráci se skvělým tvůrčím týmem. Spolu se mnou se v hlavní roli představí fenomenální tanečník Jamal (mimo jiné tančí ve videoklipu Mikolase Josefa), choreografie se ujala jedinečná herečka a tanečnice Tereza Bibi Beranová (Vejška, Pohádka o 12 měsíčkách, a další.) a produkci si vzalo na starost ostřílené dívčí duo Czech Vibes.

Čeká vás také křest EP? Jaké jsou vaše vyhlídky do nejbližších měsíců?
Přesně tak, v současné době natáčíme s kapelou nové EP. Pokřtíme jej 31. května na velkém koncertu v oblíbeném pražském hudebním klubu Café V lese. Po letní sezoně chystáme podzimní turné s uvedením dalšího videoklipu, tentokrát v duetu s Iby Popem, a v roce 2020 plánujeme vydání debutového alba. Zároveň mám v hlavě další cesty s novými cestovatelskými koncerty.

Máte vystudovanou hudební konzervatoř. Kromě zpívání a koncertování také učíte lidi zpívat. Je o hudební umění v současnosti velký zájem?
Jsem překvapena, kolik mladých a nadaných zpěváků mezi námi je, a protože sama vím, jaké úsilí je potřeba vynaložit, aby se začínající umělec prosadil na hudební scéně, talenty sama podporuju. Zájem je veliký, ale bohužel mé časové možnosti jsou omezené.

Co byste v tomto ohledu poradila těm, kteří by se jednou chtěli živit hudbou? Jak těžké je prorazit a získat si příznivce?
Aby se člověk mohl hudbou živit, musí ji milovat, je to životní styl, který vás pohltí a není úniku. V mém případě to platí. Důležité je vytrvat a neustále na sobě pracovat.

Musí mít člověk nějaké speciální předpoklady k tomu, aby se dokázal prosadit na hudební scéně? Co v dnešní době nejvíce ovlivňuje, jak moc je úspěšný?
V podstatě by se to dalo shrnout takto: vytrvalost, kontakty, štěstí, peníze, nápad, k tomu nadání a být originální, respektive být svůj.

Fotogalerie

Foto dne