Společnost
09/01/2017 Tomáš Svoboda

Navrhli lanovku pro Ostravu a říkají: Mohl by to být evropský unikát

V sériálu článků o projektu městské lanové dráhy v Ostravě pokračuje Magazín PATRIOT dalším příspěvkem. Tentokrát jde o pohled liberecké architektonické kanceláře Sial, která pro město zpracovala studii proveditelnosti a investiční záměr. Více už nám v rozhovoru řekne její člen, architekt Jiří Buček.

Čím vás oslovil právě tento projekt, respektive zadání ze strany města Ostravy?
Projekt městské lanovky má v sobě silný náboj právě vzhledem k propojení s městem, jeho strukturou a historií. V případě Ostravy, kde uhelné lanovky byly v provozu více než sto let od roku 1884 do roku 1988, to platí dvojnásob. Ostravské lanovky sloužily k přepravě uhlí do koksoven, úpraven, k nakládce na vagóny i k dopravě hlušiny na haldy. Mezi řadou evropských měst, jako jsou Bolzano, Berlín, Grenoble či Koblenz, která přišla s vizí městských lanovek, má Ostrava právě tuto jedinečnou historickou stopu.

Jak jste k řešení projektu přistupovali a z jakých zkušeností jste vycházeli?
Je vhodné zmínit, že většina projektů kdykoliv v historii má svého duchovního otce, v Ostravě tuto myšlenku řadu let podporuje Vlastimil Sládek, který pro svou vizi dokázal nadchnout městské zastupitele. S projekty lanovek po českých, moravských i slovenských kopcích máme v SIALu dostatek zkušeností. Když jsme před časem v rámci ostravské Pecha-Kucha Night prezentovali spektrum našich činností, dali jsme si práci spočítat převýšení všech našich projektů lanovek a dostali jsme se ke známému číslu 8 848 metrů, tedy výšce Mount Everestu. V tomto projektu se tedy potkávalo know-how lanových drah s naší urbanistickou i architektonickou erudicí.

Říká se, že lanovka k Ostravě historicky patří. Vnímáte to zvenčí také tak?
Města často hledají svou identitu, Ostrava má v zachovalém průmyslovém dědictví výhodu, kterou v posledním desetiletí dokázala zhodnotit. Konverze průmyslových objektů, které vznikají v Dolní oblasti Vítkovic v rámci záchrany a péče o industriál, mají evropskou úroveň.

Bylo pro vás výhodou, že nejste tvůrci z regionu a nemáte tak zažité určité stereotypy, co je a není z hlediska architektury vhodné?
Obecně si myslím, že nejde o výhodu ani nevýhodu. Jde o přemýšlení nad místem, ať je to lanovka nebo knihovna. Navíc jeden z architektů, který se na projektu podílel, je ostravský rodák. V případě lanovky je primární volba základní trasy spojující atraktivní místa ve městě, jejich konečný výběr musí splňovat řadu kriterií. Jedním z nich je i dostatečná znalost budoucího rozvoje místa, málo kolizních míst se stávající i navrhovanou zástavbou, případně možnost parkování.

Tvořili jste už někdy dříve pro Ostravu?
Projekt městské lanové dráhy není první projekt, který jsme pro Ostravu navrhli. V roce 2010 jsme vyhráli druhou cenu v mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěži na řešení Černé louky. Za sebou jsme nechali zvučné evropské kanceláře jako FOA z Londýna, NL architects či francouzské Lacaton-Vassal. Kromě toho jsme také na Fakultě umění a architektury v Liberci, kde přes deset let vedu architektonický ateliér, zpracovali řadu dalších projektů, od Moravskoslezské knihovny na základě soutěžního zadání po Koncertní síň na Černou louku.

Proč by podle vás vlastně měla Ostrava mít městskou lanovku?
Základních argumentů je možno snášet celou řadu, ať už je to šetrnost k životnímu prostředí, poloviční investiční a provozní náklady proti tramvajové dopravě nebo rychlá výstavba a atraktivita. Pro mne jde především o historickou paralelu klasických ostravských uhelných lanovek, která Ostravu výrazně odlišuje od měst, kde již městská lanovka existuje.

V čem vidíte případné největší překážky na cestě k realizaci projektu? Mluví se hlavně o financích a potřebě politické vůle…
Součástí zpracovaného investičního záměru je i ekonomická část, která poměrně přesně odhaduje investiční náklady, provozní náklady a příjmy a doby návratnosti při různém způsobu financování. Realizaci může výrazně pomoci fakt, zda město dosáhne na dotace do dopravní infrastruktury. Při 85% dotaci by se doba návratnosti investice pohybovala kolem příznivých osmi let. Politická vůle při takových rozhodnutích je samozřejmě nutná.

V minulých týdnech jste si mohli na webu Magazínu PATRIOT přečíst, jak se na projekt městské lanovky v Ostravě dívají známé osobnosti Jarek Nohavica a Josef Pleskot, či jaké jsou jeho historické i politické souvislosti.

Sdílejte článek