Návrat patriota: bude Marek Jankulovski symbolem obrody Baníku?

Poprvé po skončení mimořádně úspěšné hráčské kariéry přijal oficiální roli v klubu, který jej vychoval pro svět špičkového fotbalu. Zanedlouho devětatřicetiletý bývalý vynikající krajní obránce či záložník Marek Jankulovski se stal členem dozorčí rady ostravského Baníku.

Jmenování jednoho z nejslavnějších odchovanců klub oznámil minulý týden ve stručné tiskové zprávě, která potvrdila to, o čem se jednalo již od lednového vstupu nového vlastníka Václava Brabce.

„Rád bych se do Baníku v budoucnu vrátil, to můžu říct. Ale nejde to udělat tak, že se na tom dnes dohodneme a zítra nastoupím. Potřebuju určitý čas,“ říkal ještě během zimy Jankulovski, s nímž byl jako nový člen dozorčí rady klubu představen také další bývalý výborný hráč, a to Dušan Vrťo.

Je symbolické, že oba borci se v baníkovském dresu potkali ve druhé polovině 90. let, kdy kariéra prvního z nich slibně začínala, zatímco druhý už se chystal ji uzavřít. Odlišné zřejmě bude i jejich nynější směřování.

Funkce v dozorčí radě Baníku jsou ze své podstaty kontrolní. A to se příliš neslučuje s každodenní výkonnou prací, na kterou je právě Vrťo, stále ještě sportovní ředitel slovenské Senice, zvyklý a které by se už brzy mohl věnovat mezi baníkovci. Naopak pro Jankulovského může být zajímavým odrazovým můstkem na teprve začínající funkcionářské dráze.

Vítěz Ligy mistrů, Fotbalista roku i kritik poměrů

Kromě Milana Baroše asi není hráče, který by v zahraničí šířil jméno Baníku úspěšněji než právě Jankulovski. Pokud byl v roce 2000 jeho přestup z Baníku vedeného tehdy Aloisem Hadamczikem do italské Neapole i start na Mistrovství Evropy v Belgii a Nizozemsku považován za mírně překvapivý, další roky ukázaly, že nešlo o náhodu.

Ostravský talent se prosadil v Neapoli a Udine, odkud v roce 2005 přestupoval s vizitkou jednoho z nejlepších levých obránců Evropy do slavného AC Milán. Tam strávil šest let v angažmá, které mu přineslo triumf v Lize mistrů 2007, zisk italského titulu 2011 či domácí individuální ocenění Fotbalista roku 2007. Za reprezentaci odehrál 78 zápasů, vstřelil 11 gólů a získal bronz na ME 2004.

Na závěr kariéry se vrátil do Ostravy a chtěl pomoci o záchranu bojujícímu Baníku, avšak proti bylo obnovení vážného zranění, které jej v říjnu 2011 pustilo do hry na pouhých osm minut.

O čtyři měsíce později se rozhodl ukončit kariéru. V červnu 2013 zaplnila Bazaly jeho famózní rozlučka, od té doby jej mohli fanoušci často vidět například při přenosech Ligy mistrů na stanici Prima Cool, kde býval hostem zápasového studia.

V posledních letech se pak stal hlasitým kritikem poměrů v éře „Šafarčíkova“ Baníku.

„Nový“ Baník vzbuzuje velké naděje

Jankulovského současné zapojení do dozorčí rady lze vnímat jako zlomový okamžik, kdy se do vedení klubu zapojuje ikona, která dosáhla největších úspěchů v zahraničí a nyní přichází pomoci. Když k tomu přičteme působení dalších legend, jako jsou Dušan Vrťo či Radek Slončík, jehož slovo opět nabývá na váze, získávají naděje na brzkou obrodu Baníku reálnějších obrysů.

Ona totiž jedna zmínka o Jankulovském vydá v otázce důvěry fanoušků na víc než tisíc argumentů kolem příchodu kontroverzního „šíbra“ Lubomíra Pučka. Začne-li se brzy opět skloňovat možný hráčský návrat dalšího srdcaře Milana Baroše, bude kolem Baníku ještě o dost živěji a veseleji.

Ostatně, s kým jiným než s osobnostmi, které symbolizují velké fotbalové úspěchy, by měl mít ostravský klenot nejlépe našlápnuto k tomu, aby zdolal blížící se druholigové překážky?