Narážečka: Za Opavu hráli důchodci, ale kdo, sakra, kopal za Baník a Karvinou?

Narážečka je fotbalová klasika a taky nová rubrika Magazínu PATRIOT, ve které budeme narážet na okamžiky zpestřující zápasy našich regionálních týmů v první a druhé lize.

Jako by promluvil člověk z jiné planety. Tak působila slova opavského útočníka Tomáše Smoly, když hodnotil sobotní remízu (2:2) se Slováckem.

„Začátek byl z naší strany dobrý. Od červené karty jsme ale hráli jak důchodci. Stydím se za svůj i za náš celkový výkon. Je to ostuda. Omlouváme se fanouškům, kteří přišli,“ prohlásil hráč, který sedmým gólem v sezóně zařídil Opavě aspoň bod v souboji se soupeřem hrajícím 70 minut v desíti lidech.

Ve světle obvyklých výroků z prostředí českého fotbalu, kde se to hemží výmluvami, arogancí a „flexibilními“ výklady pravidel, to znělo až mimozemsky. Správná dávka nasranosti však může Opavanům v dalších týdnech spíše pomoci než uškodit.

Zatím na jaře v pěti kolech uhráli jen tři body, a tak není důvod plácat se po ramenou. „My zrovna nejsme v top formě, ale musíme se z toho oklepat a jít dál,“ vzkázal do médií trenér Ivan Kopecký, který si, doufejme, připravil i ostřejší verzi hodnocení určenou výhradně pro kabinu.

S něčím do kabiny budou muset urychleně přijít i šéfové v Karviné, kde to vypadá, že obávaní „vlčáci“ Wolf a Vlk vyklidili pole a nechali do mančaftu vpadnout chaos. Jestli by jim mělo něco otevřít oči, byl to sobotní domácí propadák s Bohemkou (0:3).

„Když chcete být úspěšní, nemůžete si dovolit chyby vzadu,“ vyjádřil se po utkání trenér Norbert Hrnčár, jehož týmu to skřípe i vepředu, uprostřed, na stranách a zřejmě taky v zákulisí. Karviná je na předposledním místě ligy hlavně díky nemohoucnosti poslední Dukly, na kterou narazí už v pátek.

Jestli byl výkon Opavy důchodcovský, pak se Karviná společně s Baníkem, který prohrál na Slavii 0:4, o víkendu dostala do vyšší dimenze, kterou je odevzdanost.

V případě baníkovců, kteří přijeli do Prahy naprosto bez zájmu, a slávistů, kteří opravdu chtěli hrát, byl čtyřgólový rozdíl ještě docela milosrdný.

Kde je ten Baník, který bojoval o každý metr hřiště a jehož hráči byli ochotni jít až na hranu rizika? Nadšené mužstvo, které končilo podzim na 3. místě, je najednou souborem alibistů.

„Mrzí mě přístup některých hráčů. I za stavu 0:2 se mužstvo musí rvát o každý gól, každou situaci. Přístup některých hráčů v závěru nebyl dobrý, a to si budeme muset vyříkat,“ upozornil kouč Bohumil Páník.

Pokud si to Baroš a spol. řeknou narovinu, je velká šance na zlepšení. Baníku se teď třesou kolena kvůli udržení pozice v první šestce, ale je vůbec čeho se bát? Vždyť stačí potvrdit práci a výsledky, které jsou za dosavadní sezónu nadstandardní.

Jinak řečeno, největším soupeřem Baníku teď není Mladá Boleslav nebo Liberec, ale je to Baník, který dokázal 30. září 2018 navzdory oslabení porazit nadupanou Slavii.

Pamatujete?