Marlenka, netypický Lidl či Nová Osmička. Frýdek-Místek připomíná deset let memoranda se Slezanem Holding

Společnost Slezan Holding sezvala do kulturního centra Nová Osmička ve Frýdku-Místku všechny své partnery, zástupce médií a obyvatel města, aby s nimi oslavila a připomněla výročí deseti let od memoranda, které uzavřela s městem Frýdek-Místek. Jedná se o oficiální dohodu o spolupráci z roku 2016, která pomohla vyřešit dlouhodobý problém nevyužitých a chátrajících průmyslových areálů, které zůstaly po bývalých textilkách.

Cílem dohody bylo a je oživit nefunkční budovy bývalých textilek firmy Slezan a umožnit jejich další rozvoj. Dokument pomohl zachránit cenné historické objekty před demolicí a hledá pro ně nové využití. Memorandum pomohlo ukončit patovou situaci ve městě, smlouva mezi městem a soukromou společností zároveň odblokovala území, která dříve bránila rozvoji.

„Jak pro město, tak pro náš Slezan Holding to byl významný milník. Do té doby mezi městem a námi neprobíhala žádná interakce. Slezan byla textilka a město určovalo, jak má město vypadat,“ říká Jiří Karásek, předseda představenstva akciové společnosti Slezan Holding. Dodává, že do té doby bylo nemyslitelné, aby oba subjekty byly partnery: „Ale po ukončení výroby ve Slezanu opustili tyto závody zaměstnanci a bylo potřeba řešit, co v těch areálech bude.“

Džentlmenskou dohodou se Slezan řídí i po deseti letech

Město Frýdek-Místek mělo tehdy na svém území obrovskou „porci“ nemovitostí a ploch, přesahující 30 hektarů. „To je na poměry okresního města obrovský balík plochy. Přestože toto memorandum je jakási džentlmenská dohoda o spolupráci, tak my se jí řídíme i po deseti letech v našich nových projektech, které už ani nemají textilní odkaz,“ upozorňuje Jiří Karásek.

Návštěvníci oslavy deseti let od memoranda mohli vidět například nové projekty, které jim představili zástupci společností, které koupily některé bývalé areály textilek a chystají se v nich vybudovat nová zařízení a služby. Ty zkrášlí město nebo vybudují další služby pro jeho obyvatele.

„Jsou to například projekty Jednota a Louky, které nejsou bývalé textilní fabriky a nemají textilní historii, ale mají historii k těm daným místům a my to memorandum aplikujeme i na tyto záměry,“ říká předseda představenstva akciové společnosti Slezan Holding Jiří Karásek.

Tři fabriky mají nové vlastníky. Nová Osmička se povedla

Co vše se už díky memorandu povedlo? Tři bývalé textilní fabriky mají nové vlastníky, třeba Nová Osmička. Z té vzniklo velké kulturní a komunitní centrum, které vlastní a provozují lidé, kteří stojí za populárním a velkým festivalem Beats for Love v ostravských Dolních Vítkovicích.

„Jsme rádi, že Nová Osmička má takového vlastníka, velmi si ho vážíme. Přitom o Novou Osmičku byl zájem z mnoha stran, ale společnost Love Production a tým Kamila Rudolfa měla konkrétní plán a jasnou vizi, co tady chce dělat. Díky ní se stalo z Nové Osmičky za tu krátkou dobu pár měsíců velmi navštěvované místo a do města Frýdek-Místek přineslo něco úplně nového. Dnes už i lidé bydlící mimo město mají důvod přijet do Frýdku-Místku za kulturou nebo nějakým odpočinkem či volným časem. Nová Osmička je pro nás a město naprosté terno a trefa do černého,“ říká Jiří Karásek.

V Nové Osmičce, kterou otvíral letos 2. května jako první koncert Jaromíra Nohavici, je dnes výstava panelů, na nichž si návštěvníci mohou prohlédnout vizualizace a přečíst popisy všech projektů, které díky memorandu vznikly a v dalších letech se chystají.

Marlenka přebuduje tkalcovnu na špičkovou výrobnu

Druhým objektem, jehož budoucnost memorandum vyřešilo, je objekt tkalcovny na Hálkově ulici. Ten koupila před čtyřmi lety společnost a výrobce populárních medových dortů Marlenka a na místě vybuduje zcela moderní fabriku na výrobu svých sladkostí. „Jsme rádi, že společnost Marlenka má patriotické cítění a je to silný partner pro město i pro nás, protože jsme věděli, že k revitalizaci bývalé tkalcovny přistoupí zodpovědně. Dnes je objekt připravený k výstavbě a společnost Marlenka je ve fázi vyřizování stavebního povolení,“ říká předseda představenstva akciové společnosti Slezan Holding, majitel původních objektů bývalého Slezanu Frýdek-Místek.

Lidl zachová v další tkalcovně i část její historické podoby

Třetí budovou, jejíž budoucnost memorandum řeší, je budova a pozemky tkalcovny na Staroměstské ulici, kterou koupila společnost Lidl Česká republika. „Tam vznikne prodejna potravin a ta zachovává i část průčelí textilky. Přímo od tvůrců projektu zaznělo, že tento nadnárodní koncern přistoupil na podmínky memoranda a spojil svůj projekt s historickou podobou tkalcovny. Moc takových příkladů v zemi není, takže jsme na výsledek také pyšní,“ říká Jiří Karásek.

Dalším hmatatelným výsledkem memoranda je spolupráce s městem Frýdek-Místek. „Město od nás nabylo několik objektů, což je objekt bývalého učiliště, ve kterém dnes sídlí městská policie a objekt skladu bavlny u nádraží, kde v budoucnosti vznikne nový dopravní terminál a pozemky při atletickém stadionu, kde do budoucna má vzniknout další sportoviště. My jsme díky memorandu vyslyšeli potřeby města a předali jsme tyto nemovitosti,“ vysvětluje předseda představenstva akciové společnosti Slezan Holding.

Věříme, že memorandum bude funkční i dál

Memorandum mezi městem Frýdek-Místek a společností Slezan Holding není časově omezeno. „Pro nás je to závazek, který nemá lhůtu trvanlivosti. Budeme rádi a děláme vše pro to, aby memorandum zůstalo standardem, který je pevně nastaven apoliticky. Věříme, že memorandum bude funkční i v dalších volebních obdobích a doufám, že i další politické generace s námi budou podle memoranda spolupracovat,“ říká Jiří Karásek. „Memorandum nemá pro nás žádné ekonomické výhody, ale má pro nás i přesto smysl. Je to především partnerství, díky kterému mezi námi probíhá konstruktivní spolupráce a komunikace. Když připravujeme nějaký projekt, tak ho s vedením města tak, aby splnil očekávání obou stran," dodává.

Společnost Slezan Holding se cítí patriotem města. „Chceme, aby v našem městě vzniklo opravdu něco hodnotného, co má přesgenerační přesah. Tak, jako tady byly přes sto padesát let textilní fabriky, tak bychom byli rádi, kdyby projekty, které díky memorandu vznikají, tady také byly přes sto padesát let a mohlo se vzpomínat na začátky, kdy vznikaly,“ říká Karásek.

Lidé se ptají, co bude s textilkami ve městě

Také proto, že mnozí lidé se i na sociálních sítích ptají, co v bývalých areálech a místech vznikne, společnost uspořádala akci, na které Slezan Holding část projektů představil odborné veřejnosti. Stejně jako na výstavě, která se v areálu Nové Osmičky koná do začátku října. V areálu jsou i další informační panely města, které na nich představuje, co vše se podařilo vybudovat za posledních pár let na pozemcích města.

Frýdek a Místek byly společně se svým nejbližším okolím významnými středisky textilnictví. Velký význam mělo soukenictví, od 18. století nastal vzestup plátenictví. Textilní výroba šla především na vývoz, výrobky z této oblasti se prodávaly v Trnavě, v Prešpurku, na Spiši, v Haliči, v Rakousku i Itálii. Rozvoj průmyslové výroby vedl k zakládání samostatných podniků, které nahrazovaly dosavadní nákladnický systém, ke slovu se dostávala textilní tovární výroba.

Jak se stalo z Frýdku textilní město?

A jak to všechno vzniklo? V roce 1832 si ve Frýdku založil Josef Munk podnik, který postupně zahrnoval továrnu na bavlněné a lněné zboží, tkalcovnu, barvírnu, textilní tiskárnu, úpravnu a bělidlo. Podnik byl vybudován u vodního náhonu vedeného z řeky Ostravice v dnešní ulici Na příkopě, v Nádražní ulici se nacházela budova bělidla a úpravny, kde je dnes Richtrova tiskárna, na Staroměstské ulici mechanická tkalcovna. V roce 1889 došlo k výstavbě jednoposchoďového obytného domu na Nádražní ulici, v němž dnes sídlí Úřad práce, v přízemí byly umístěny kanceláře, v prvním patře se nacházely byty majitelů. Provoz firmy byl zastaven v roce 1936, objekty byly prodány v dražbě a podnik byl zlikvidován.

JPrůmyslová textilní výroba ve Frýdku a Místku se začala rozvíjet v 19. století. První továrnu založil roku 1832 Josef Munk. Následovaly podniky významných textilních rodin a podnikatelů, především Landsbergerů, Lembergerů, Neumannů a Elzerů. Největšího rozmachu dosáhla firma Adolfa Landsbergera, která se stala jedním z nejvýznamnějších textilních podniků regionu. Frýdek a Místek se díky textilnímu průmyslu zařadily mezi významná průmyslová centra Rakouska-Uherska.

Po druhé světové válce byly hlavní textilní závody znárodněny a od roku 1946 postupně začleňovány do Slezských bavlnářských závodů. Další podniky byly připojeny v následujících letech. V roce 1949 dostal podnik nový název SLEZAN, bavlnářské závody, národní podnik, Frýdek-Místek. SLEZAN sjednotil řadu původně samostatných textilek do jednoho velkého výrobního celku. Jednotlivé historické továrny fungovaly jako číslované závody SLEZANU a podnik patřil po desetiletí k nej významnějším zaměstnavatelům a průmyslovým podnikům Frýdku-Místku. V roce 1988 byl národní podnik transformován na státní podnik.

V roce 1992 vznikla akciová společnost SLEZAN Frýdek-Místek, jejíž majetek byl z převážné části privatizován v kupónové privatizaci. Postupný útlum evropského textilního průmyslu a ekonomické problémy vedly v roce 2008 k úpadku společnosti a následně k ukončení textilní výroby v jejích závodech.

Co je memorandum?

Memorandum mezi městem Frýdek-Místek a akciovou společností Slezan Holding už deset let chrání historicky cenné průmyslové budovy, provozy bývalých textilních továren. Dokument od svého vydání v roce 2016 znovu vdechuje původně uzavřeným a zchátralým budovám život a začleňuje nevyužívané objekty do urbanistické struktury města.

Díky memorandu se již povedlo oživit a vrátit zpět do užívání služebnu městské policie v Těšínské ulici, která vznikla rekonstrukcí textilního učiliště zachránit a najít nové využití budovám ve Staroměstské a Hálkově ulici nebo umožnit činnost Faunaparku v areálu bývalého slezanského ředitelství či zřídit parkovací místa pro obyvatele ve Frýdlantské ulici.

Povedlo se také zcelit roztroušené pozemky okolo atletického stadionu TJ Slezan pro budoucí atraktivní využití pro občany, připravit území pro zřízení bulváru a nového dopravního uzlu navazujícího na vlakové nádraží. Budoucí bulvár ponese toto označení pro svou funkčnost nikoli velikost, které jinak bulváry mají. Bude se jmenovat „Bulvár Adolfa Landsbergera“ po zakladateli textilního průmyslu ve Frýdku-Místku, kterému město současně udělilo Cenu města in memoriam.

Memorandum mezi městem a společností Slezan Holding vzniklo, aby se předešlo chátrání nevyužívaných průmyslových areálů a aby nevznikaly ruiny zhoršující obraz města a hodnotu okolí. Cílem memoranda je začlenit bývalé průmyslové areály do urbanistické struktury města, zachovat a chránit vybrané historické fasády a průmyslové dědictví. Navrhnout nové funkční území, zlepšit infrastrukturu, veřejná prostranství a zeleň.

Dohoda o spolupráci zní tak, že město zajistí zpracování územních studií pro vymezené oblasti, Slezan Holding zase připraví podklady, fotodokumentaci a dokumentaci stávajícího stavu. Strany budou spolupracovat na změnách územního plánu a realizaci záměrů. Slezan bude udržovat a chránit vybrané historické obvodové stěny. Architektonicky nehodnotné objekty mohou být po projednání odstraněny.

Přínosem pro město bude oživení a otevření bývalých areálů pro nové funkce. Vznik kvalitnějšího veřejného prostoru a nových zelených ploch. Lepší propojení území s městem a jeho každodenním životem. Podpora pracovních míst, služeb a rozvojových příležitostí. Dlouhodobé zlepšení prostředí, urbanismu a tváře Frýdku-Místku.

Foto: Jiří Zerzoň