Kuchař na grilu: Nejhorší hláška hosta? Propečená panenka, říká ​Milada Hluchníková z Restaurace 39

Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal​a ​Milada Hluchníková z Restaurace 39 v Píšti.

Milada Hluchníková začala vařit v Restauraci 39 v Píšti v roce 2020, když ji začal provozovat její syn. „Začínala jsem ale už v restauraci na místním koupališti," říká kuchařka podniku, který na konci minulého roku získal Cenu čtenářů v projektu PATRIOT GURMÁN 2025.

První jídlo, které jsem kdy uvařila?

Úplně první jídlo si nevybavuji, protože mě více bavilo pečení než vaření.

Jaké jídlo jsem jako dítě nesnášela?

Špenát, asi jako každé dítě, ale teď mi nevadí a patří mezi mé oblíbené…

Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?

Nikdy nezapomenu, když můj manžel strávil celý den v kuchyni přípravou holubího menu.

Jaké jídlo jsem poprvé uvařila v restauraci?

Svíčkovou, včetně domácích knedlíků – houskový, karlovarský a bramborový, včetně kraut salátu, který nesmí na Prajzské ke svíčkové chybět.

Povedlo se?

Hosté byli spokojeni a dodnes se vracejí, takže si troufnu říct, že ano.

Mým kuchařským vzorem je:

Konkrétního kuchaře nemám, nejvíce inspirace hledám na internetu a u mého kolegy Jirky.

Z českých kuchařů mě inspiruje:

Mezi mé oblíbené patří Honza Punčochář, Besky, Paulus či Pavel Berky.

Kdybych otvírala novou restauraci, jmenovala by se:

Já určitě o nové restauraci neuvažuji, budu ráda, když vydržím pracovní tempo tady, novou restauraci bych ale přála synovi…

Vařila bych v ní například:

To, co doposud vaříme u nás.

Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:

Sednout si a v klidu se najíst.

V kuchyni jsem mistr na:

Nejsem žádný mistr, celý život se pořád učím, nejtěžší je rozdat úkoly všem lidem v kuchyni a uhlídat kvalitu vydaných jídel.

Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví:

Sanitárka – zrovna ji máme za sebou.

Nejhorší hláška hosta je:

Propečená panenka…

Česká, italská, nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?

Určitě česká.

Co jako Češi v kuchyni neumíme?

Nevím jak ostatní restaurace, ale u nás se těžko říká zákazníkům ne…

Moje snídaně, oběd a večeře snů:

Snídaně do postele, oběd a večeře je mi jedno, když to nebudu muset připravovat sama, nepohrdnu dobrou rybou a na večeři lehkým salátem, a hlavně výborným dezertem.

Je práce šéfkuchaře na celý život?

Je to náročná profese, ale s dobrým týmem? Proč ne.

Co host, či obecně člověk, který nikdy nevařil, nepochopí?

Kolik práce stojí byť za jedním jídlem.

Foto: se souhlasem Milady Hluchníkové

Moje kuchyně po celovečerním vaření vypadá jako…

Jako po boji, ve kterém jsme zvítězili.

Netroufla bych si uvařit:

Vše nové je pro mě výzva, s mým kuchařem jsme zatím zvládli každou novinku, kterou si hosté přáli.

Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace:

Něco lehkého, jak jsem již zmiňovala – ryba, salát, těstoviny…

Nejlepší jídlo, které jsem dosud jedla, bylo:

Dančí hřbet s omáčkou z lišek – bylo to pár let zpátky naše Valentýnské menu.

Pokud nevařím já, tak mi nejvíce chutná v:

Zatím jsem si nejvíce pochutnala u Honzy Punčocháře v restauraci U Matěje a u Radka Kašpárka v restauraci 420.

Kanec se šípkovou, nebo se zelím?

Se šípkovou.

Kdybych nebyla kuchařkou, byla bych:

Kadeřnicí, ale vyučená jsem prodavačka.

Sladká tečka musí být nejlépe:

Čokoládová.