​Kraj vyčlenil na boj s kůrovcem dalších 9 milionů na pomoc se zpracováním dřeva

Moravskoslezský kraj patří k oblastem, které byly nejvíce postižené kůrovcem. Vznikl tady dokonce kalamitní štáb. Ten nyní vyčlenil devět milionů korun, které mají pomoci vlastníkům lesů se zpracováním kůrovcového dřeva.

„Moravskoslezský kraj reaguje na kůrovcovou kalamitu zejména zřízením kalamitního štábu. Ten bude znovu zasedat 25. září a výstup z tohoto kalamitního štábu je hlavně ten, že byl vyhlášen dotační titul pro rok 2019 s alokací devět milionů korun, kde si mohli hlavně malí a střední vlastníci zažádat o finance hlavně na úklid klestí, zpracování kůrovcového dřeva, pořízení štěrbinových lapačů a odpadníků,“ uvedla Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí.

„Moravskoslezský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu prostředky, aby pomohl vlastníkům lesů hospodařit a chránit lesy, které nemá ve svém majetku stát. O lesní ekosystémy je potřeba stále pečovat a obnovovat je, věřím, že krajské dotace tyto snahy podpoří,“ pokračovala s tím, že kraj 9 miliony podpoří celkem 60 žádostí.

„Krajské peníze pomohou například lesům obcí Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Lichnov, Široká Niva, Slatina, Uhlířov nebo města Opava. Příspěvek získalo i Biskupství ostravsko-opavské a řada soukromých vlastníků lesů,“ vyjmenovala Uvírová příklady přidělených dotací.

Pokud jde o kůrovcovou kalamitu v Moravskoslezském kraji, tak kulminovala v roce 2018. Tehdy bylo vytěženo zhruba 2,3 miliony kubíků dříví.

„V letošním roce máme informace, že je pokles v těžbě kůrovcového dříví, protože i díky klimatickým podmínkám, kdy není takové sucho, jsou větší srážky. Kůrovci se vyrojili prozatím dvakrát a doufáme, že i naposledy,“ řekla Uvírová.

Dřevo, které bylo napadeno kůrovcem, je z větší části vytěženo. „Všichni víme, že Moravskoslezský kraj je nejvíce zalesněný ze všech krajů v republice. Lesy pokrývají asi 39 procent území kraje. Naštěstí máme lesů ještě stále poměrně hodně, ale snažíme se dělat všechno pro to, aby nám je kůrovec nezničil,“ podotkla náměstkyně.

Největší škody v kraji napáchal kůrovec v Jeseníkách, kde vlivem masivní těžby trpěly i silnice II. a III. tříd, po kterých jezdila těžká nákladní auta s vytěženým dřevem. Nejvíce se takto zničily cesty v okrese Bruntál. Cesty kvůli kůrovci trpí i v Beskydech, hlavně na Jablunkovsku.

Největší rozvoj kalamity nastal po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. Je to problém nejen Moravskoslezského kraje, ale také sousedících částí krajů Olomouckého a Zlínského. Na území Moravskoslezského kraje je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku.