Proměny kraje
09/11/2018 Jaroslav Baďura

​Kraj v poločase: rekordní rozpočet, ale i vytváření rezervy

Jak si kraj a jeho představitelé vedou v polovině svého funkčního období – po dvou letech od krajských voleb? Magazín PATRIOT připravil sérii rozhovorů s členy nejvyššího vedení kraje.

Jaroslav Kania je náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje a má na starost finance.

Jak to zatím letos vypadá s hospodařením, pane náměstku?
Tento rok vidím z hlediska hospodaření velmi pozitivně, v rámci sdílených daní bude v letošním roce opět přebytek. Za rok 2017 to bylo včetně všech rezerv a úspor, tedy finančních prostředků, které jsme nepoužili, nějakých 820 milionů korun a za letošní rok očekáváme podobné číslo. Přebytek roku 2017 jsme použili v letošním roce především na posílení rekonstrukcí našeho majetku, to znamená, že větší část těchto peněz šla do investic ve školství, do komunikací a do sociální oblasti. Prostředky, které v letošním roce ušetříme, bychom rádi opět směřovali hlavně do reprodukce majetku, protože stav majetku v oblasti školství je skutečně velmi tristní. Rovněž naše nemocnice potřebují výrazné investice – schází se nám v této oblasti hodně negativních dopadů, ať už je to zastaralost přístrojového vybavení nebo stav nemovitostí. Abychom udrželi kvalitu vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, tak do toho musíme finanční prostředky investovat.

Někteří ekonomové se domnívají, že po deseti letech blahobytu se blíží útlum, varují před ním a říkají, ať si děláme rezervy. Máte nějakou takovou rezervu, kterou by kraj měl pro horší časy?
Samozřejmě vytváříme rezervy. Jsou to rezervy, které jsme nazvali Prostředky na strategické projekty. Je to Fond, do kterého dáváme z přebytku nemalé finanční prostředky pro to, abychom byli schopni zahájit velké finanční investice – mám zde na mysli především Moravskoslezskou vědeckou knihovnu, která má být v celkovém objemu jedna celá čtyři miliardy korun. Kraj do toho musí společně s městem vložit zhruba 550 milionů, z toho padá na kraj část ve výši 400 milionů. Postupně tento fond naplňujeme, abychom byli připraveni zahájit stavbu, a předpokládáme, že v roce 2020 budou zahájeny stavební práce.

Rozumím tomu dobře, že když to je strategický fond a přišla by nějaká krize, tak se stavba Moravskoslezské knihovny posune a peníze se budou čerpat z toho fondu?
V tomto fondu jsou prostředky i na další oblasti. Knihovna bude s největší pravděpodobností realizovaná, ale finanční objem ve fondu bude v době zahájení stavby knihovny ve výši sedm, osm set milionů korun. Takže máme vytvořené rezervy, které bychom použili, pokud by došlo k propadu příjmů tak, abychom klasické výdaje mohli finančně pokrýt. Pro účely „krize“ v jakékoli oblasti nemáme zřízen pouze tento fond, ale existují další fondy (Fond pro znevýhodněné části kraje a Zajišťovací fond), ze kterých je možné finanční prostředky případně převést do rozpočtu.

Říkal jste, že se knihovna s největší pravděpodobností začne stavět v roce 2020. Stále to tedy není jisté?
Já to považuji za definitivní, protože de facto se teď pracuje na doplnění jedné oblasti, kterou je vyřešení parkování na tomto území. Myslím si, že to je potřeba vyřešit s ohledem na kulturní dům, na připravovanou výstavbu koncertního sálu a na návštěvníky Red Housu a tak dále. Při přípravě Moravskoslezské vědecké knihovny je třeba uvažovat také o tomto problému a zapojit to přímo do příprav.

Jak se vám daří čerpat peníze z Evropských fondů? Jste v tom úspěšní?
Prozatím musím říci, že ano. Vlna největšího čerpání finančních prostředků bude v letošním a příštím roce. Jedná se skutečně o miliardy korun. Věříme, že za tyto peníze zrekonstruujeme jak komunikace, protože především půjdou tyto peníze do infrastruktury, ale pak půjdeme také do škol, kde zateplujeme, vyměňujeme okna, opravujeme střechy a podobně.

Zrovna máte v ruce poměrně tlustý fascikl – návrh rozpočtu na rok 2019. Kdybyste měl pro něj použít jedno adjektivum, jaké by to bylo? Opatrný, nebo naopak smělý, převratný?
Já si myslím, že je ambiciózní. V příjmech počítáme narůst asi dvacet procent a ve výdajích (samozřejmě to musí být vykompenzováno, ale máme tam ještě saldo 68 milionů) nárůst asi dvanáct procent. V příjmech počítáme asi devět celých devět miliard a ve výdajích deset a půl miliardy.

Je to rekordní rozpočet z hlediska historie?
Ano, je rekordní. Pokud si vezmeme schválený rozpočet v roce 2018, tak příjmy byly osm celých dvě miliardy a výdaje devět celých čtyři miliardy. Teď se tedy pohybujeme v příjmech o celou miliardu a půl výše. Co se týče financování, tak tam v rámci přípravy rozpočtu zapojujeme méně úspor než v roce 2018. Vidím to proto velmi pozitivně, že bychom mohli na konci roku 2019 dopadnout ještě o něco lépe než v roce 2018.

Když se zkusíme podívat na obyčejného občana Moravskoslezského kraje, jak pozná, že rozpočet kraje je rekordní, že se kraji daří a že může více investovat? Kde se to projeví?
Já si myslím, že to občané uvidí na stavu komunikací, mostů, protože budou dokončeny velké investice, co se týče Bazalů, výškovických mostů a řady komunikací. Řidiči se teď potýkají se spoustou uzávěrek a podobnými typy problémů. Pak zjistí, že to stálo za to a že se jim jezdí daleko lépe. Rovněž to pak uvidí na majetku kraje, který zhodnocujeme. Zateplujeme spoustu škol, připravujeme slavnostní otevření rekonstruovaného Domova pro seniory v Budišově nad Budišovkou, který bychom chtěli slavnostně otevřít v polovině prosince (dnes jsem dostal zprávu, že stavba byla úspěšně zkolaudovaná, takže ostrý provoz může začít). Dále to pocítí ti občané a organizace, protože pro ně bude nastavená spousta dotačních titulů, kde jsme tyto finanční objemy navyšovali – sice drobně, ale držíme to v nějaké rozumné míře. Jak tělovýchovné jednoty, zapsané spolky, sociální oblast a další si pak budou moci sáhnout na větší finanční prostředky.

To jsou samé dobré zprávy. Nicméně bych se rád zeptal, co vás trápí, co se vám nedaří ve finanční oblasti tak dobře, jak byste si přál po dvou letech ve funkci náměstka pro peníze?
Je to problém rozpočtového určení daní. Když jsem nastupoval do funkce, podrobně jsem se seznámil se Zákonem o rozpočtovém určení daní pro obce a kraje. Začal jsem pátrat, jak je to s odvody z tohoto kraje do státního rozpočtu, na jakém místě se v rámci plnění Moravskoslezský kraj pohybuje a jak je to zpětně – kolik z toho rozpočtového určení daní se nám vrací zpět do kraje. Nemám teď na mysli obce, protože na ně zákon myslí velmi operativně, a v roce 2018 obce v Moravskoslezském kraji dostaly k dnešnímu dni o jedenáct miliard víc než v roce 2017.

Na kraj takto zákon nemyslí?
Tento zákon pro kraje neprošel žádnou podstatnou změnou od roku 2005. To znamená od samotného počátku vzniku krajů, kdy procentuální podíl jednotlivých krajů na celkovém objemu finančních prostředků byl stanoven na pevné procento podle ukazatelů z roku 2005. Ale teď máme rok 2018. Po celou tu dobu nikdo nenašel odvahu, aby se zamyslel, zda kritéria a ukazatele, podle kterých se finanční prostředky přerozdělují na kraje, už nejsou náhodou zastaralé.

Zkuste mi, prosím, vysvětlit, v čem je to špatně.
Minulý týden byl zajímavý seminář pracovníků finančních odborů krajů v Hradci nad Moravicí, kde byli zástupci Ministerstva financí. Tato otázka tam byla otevřena. Nicméně já na tento problém už poukazuji asi rok a půl, že je to nespravedlivé a že bychom se měli k tomuto problému vrátit. Přemýšlet, zda nenajdeme jiné ukazatele, podle kterých se finance rozdělují, anebo zda je neupravíme. Některá procenta již neodpovídají dnešní skutečnosti.

Uveďte mi nějaký příklad.
V odvodech do státního rozpočtu je Moravskoslezský kraj na jednoho obyvatele na čtvrtém místě – odvádíme tedy jako čtvrtí v pořadí nejvíce prostředků do státního rozpočtu. Ale ohledně prostředků, které přijdou zpět z kraje, jsme na posledním místě. Když to přepočítáme na jednoho obyvatele, tak například (použijeme-li data k 31. 12. 2017) kraj Vysočina dostává na jednoho obyvatele v rámci rozpočtového určení daní 9 430 korun za rok. Kdežto Moravskoslezský kraj dostává 5 120 korun.

Proč to tak je?
Je to dáno těmi zastaralými ukazateli, vzniklými v roce 2005. Možná, že v roce 2005 to bylo srovnatelné.

To je tedy zjevný nesmysl. Ale není to asi jednoduché změnit.
Je to velmi problematické, protože najít podporu napříč kraji se nám asi nepodaří. Kraje, které jsou teď ve vrchní polovině, jsou spokojené. Při deklaraci paní ministryně financí říkala, ať zapomeneme na to, že by se změnilo celkové procento za všechny kraje na rozpočtové určení daní, že by se tedy dofinancovávalo větším objemem peněz. V tomto paní ministryni chápu. Já říkám, že kraje více peněz možná nepotřebují. Potřebují spravedlivější přerozdělování. Je tedy nutné vyhodnotit další faktory, které jsou pro kraje velmi specifické. Když se podíváme, v jakém stavu jsme majetky a komunikace přebírali, tak musím konstatovat, že v Moravskoslezském kraji byl a je zjevný obrovský dluh státu. Jenom pro srovnání: abychom dostali komunikace v nevyhovujícím stavu do dobrého stavu, tak podle dat kolegy náměstka dopravy bychom na to potřebovali čtyři celé šest miliard. Při svém desetimiliardovém rozpočtu si kraj nemůže dovolit polovinu dát na komunikace. To jen poukazuje na zanedbání některých oblastí, které kraje převzaly a jejichž životnost byla na hraně. Proto jsou v dnešní době náklady tak vysoké. V rámci případné z měny Zákona o rozpočtovém určení daní musí sehrát Ministerstvo financí svou roli, protože oni jsou garanti zákona a oni musí být koordinátoři vyjednávacích procesů, protože nechat změnu zákona na krajích, ať se samy nějak dohodnou, nemá absolutně řešení.

Nemáte obavy, že když se podívají na vaše rozpočty, tak si řeknou, že se vlastně máte dobře a nějak to zvládnete?
Takovéto podněty už tady jsou. Ale já bych se vrátil na ten prvopočátek. Chcete mi tím tedy říct, že kraje mají hospodařit s nulovými rezervami? A nemají si vytvářet dostatečnou finanční základnu pro velké investice? Jak máme zajistit čtyři sta milionů korun ze dne na den na spolufinancování výstavby Moravskoslezské vědecké knihovny? To jsou obrovské finanční prostředky, byť se to v deseti miliardách korun může zdát zanedbatelné. Nicméně se z těch deseti miliard musí platit všechny mandatorní výdaje, veškerý provoz a tak dále. Z toho by nám pak zbývalo na nějaké velké investice moc málo peněz. Je velmi krátkozraké říkat krajům, že mají dost finančních prostředků.

Vy jste zastáncem (mimo dobrého hospodaření) také snižování dluhů. Jak se vám daří snižovat zadluženost Moravskoslezského kraje?
Linka je nastavená. Já věřím, že v letošním roce se nám opět podaří dluh snížit. Možná se dostaneme do situace, že budeme nuceni řešit velmi problematickou, velkou investici, kterou je přistávací dráha na letišti, která je skutečně ve špatném stavu. Odhady na její rekonstrukci jsou ve výši 1,5 až 2 miliardy. Takže pokud nezajistíme finanční prostředky jinde, tak si budeme muset vzít úvěr, což naši zadluženost zvýší.

A není na stole varianta letiště prodat, že by si to opravil následující vlastník?
Já si myslím, že letiště je vstupní branou do Moravskoslezského kraje a bylo by velmi špatné, kdybychom se této lokality zbavili. Navíc v okamžiku, kdy se nám daří získávat investory do průmyslové zóny Mošnov, a to jak na straně Ostravy, tak i na straně kraje, a vidíme v tom obrovský potenciál pro rozvoj kraje. Pokud by letiště přešlo do osobních rukou, tak by to mohlo být velmi problematické pro další rozvoj všech. Mohl by se tam rozvíjet osobní vlastník, který by měl velké finanční nároky na ostatní, a rovněž nevím, do jaké míry by zajišťoval pravidelné nebo nepravidelné letecké linky, které se snažíme rozvíjet. Věříme, že se začne uplatňovat ono krásné propojení tří možností logistiky: silnice, železnice a letecká doprava. Pokud vše dobře vyjde, tak by v roce 2022 mohlo vzniknout obrovské železniční cargo, které by navazovalo na silniční dopravu. Pak věříme i tomu, že by se letecká doprava (či letecké cargo) mohla rozvinout, a tím otevřít ještě více cestu investorům do Moravskoslezského kraje.

Sdílejte článek