Kraj investoval do sociálních služeb, podle opozice ale málo

Hejtmanův náměstek Svatomír Recman (KSČM) kritiku opozice odmítá, mimo jiné uvedl, že do transformace sociálních služeb, která naplno začala v roce 2008, se dosud investovalo 1,7 miliardy korun, a zlepšily se tak podmínky pro zhruba 1800 klientů.

„Z hlediska rozvoje sociálních služeb bych se kriticky postavil k zapojení kraje ve smyslu financování sociálních služeb. Za celou tu dobu, kdy kompetence přešly na kraje, tak kraj minimálně zapojuje své vlastní prostředky,“ míní Curylo.

Podle něj kraj k financování těchto služeb využívá státní peníze a pouze minimálně krajský rozpočet. Některým organizacím tak podle Curyla, který je zároveň ředitelem Charity ČR a Diecézní charity ostravsko-opavské, chybějí peníze na provoz.

„Často služby, které byly financovány z evropských peněz, tak dnes prakticky nemáme z čeho hradit, protože se do té základní sítě nevešly,“ uvedl Curylo. Ocenil, že kraj alespoň na jaře letošního roku zřídil Fond sociálních služeb, do něhož by měl přispívat kraj i obce a města. Právě naspořené peníze by v budoucnu měly sloužit k udržení projektů podpořených z evropských dotací i poté, kdy tato podpora skončí.

Pozitivně Curylo vnímá projekt přeměny sociálních služeb, kdy se kraj v uplynulých letech snažil přestěhovat do důstojnějšího a přirozenějšího prostředí zdravotně postižené lidi, kteří žili v nevyhovujících ústavních zařízeních s velkou kapacitou. Řada nových zařízení se otevřela právě v tomto volebním období.

Hejtmanův náměstek Recman zodpovědný za sociální oblast připomněl, že kraj má hotovy i strategické dokumenty směřování sociálních služeb. Právě síť sociálních služeb považuje za nejrozsáhlejší v rámci krajů. S kritikou opozice nesouhlasí.

Kraj podle něj od státu dostává na financování sociálních služeb největší podíl ze všech krajů. „Máme i sedm dotačních krajských programů a ročně těm neziskovým organizacím dáváme od 60 do 100 milionů korun,“ řekl.

Do rozvoje zdravotnictví směřovaly v uplynulých čtyřech letech zhruba 2,5 miliardy korun. V kraji přibyly nové pavilony – například pavilon interních oborů ve Slezské nemocnici v Opavě za 290 milionů korun či Pavilon chirurgických oborů za 460 milionů korun v nemocnici ve Frýdku-Místku.

Výrazné obměny sanitek se dočkali záchranáři a otevřelo se několik integrovaných výjezdových center, kde mimo dalších složek sídlí i záchranáři. Kraj zavedl i službu ohledání těl krajským koronerem.

Podle Curyla by kraj ale měl finančně více podporovat Městskou nemocnici Ostrava, která je sice zařízením města, ale patří do páteřní sítě zdravotnických zařízení. Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek (ČSSD) řekl, že ani krajským nemocnicím kraj nepřispívá například na platy, ale jeho podpora směřuje třeba do lékařské pohotovostní služby nebo protialkoholních záchytných stanic.

Martinek připomněl, že kraj na protialkoholní záchytnou stanici přispívá i Městské nemocnici Ostrava, letos jí například daroval i čtyři sanitky. „Určitě si dokážu představit rozvíjení spolupráce v takovéto oblasti,“ podotkl Martinek.

V oblasti školství se opozice s koalicí nemůže shodnout hlavně v názoru na optimalizaci sítě škol. „Problém je, že ta optimalizace spíše probíhá z hlediska ekonomicko-provozního. Chtějí ušetřit a zbavit se nějakých budov. Bohužel se propásla ta možnost dělat oborově kvalitativní optimalizaci, tedy upřednostnit obory provázané s trhem práce,“ míní Curylo.

S tím ale zásadně nesouhlasí náměstkyně pro oblast školství Věra Palková (ČSSD). Podle ní bylo v posledních letech nejsložitější právě nastavení sítě středních škol. Ta je podle ní nyní stále dostatečně dostupná, pestrá a odpovídá trhu práce či zájmu veřejnosti.

„Kdybychom se rozhodli to dělat jen na základě peněz, museli bychom zrušit odhadem ještě pět středních škol. My naopak z krajských peněz dofinancováváme mzdy učitelům tam, kde nestačí přímé náklady posílané ministerstvem,“ uvedla Palková. Některé obory kraj podle ní udržuje uměle navzdory malému počtu žáků.