Jeden den v Kopřivnici. Město Zátopka či Tatry, ve kterém to žije

Kopřivnici zná bez nadsázky každý člověk v Česku. Buď to bude díky Tatře, jako rodiště nejslavnějšího českého běžce Emila Zátopka, nebo nově domov československého luxusního vlaku Slovenská strela.

Málokdo už by však Kopřivnici zařadil mezi vyhledávaná turistická místa, zvlášť když přímo sousedí s malebným Štramberkem. Přesto by však byla chyba nestrávit v Kopřivnici alespoň jeden den.

Cestování Vzhůru do Opavy! Objevte živé město s atmosférou dovolenkové destinace 05/11/2023

Pověst města skutečně nebývala vždy ta nejlepší. „Strávil jsem půl života v Novém Jičíně a půl v Kopřivnici. Když se mě někdo zeptal, kde bydlím, styděl jsem se říct pravdu. Tak jsem říkal, že bydlím u Nového Jičína.“ Tak začala fantastická přednáška o brutalistní architektuře pro zhruba dvě stovky lidí na zbrusu nově opraveném centrálním náměstí u taktéž nově vztyčené Lašské brány.

Jako někoho, kdo „žere“ moderní architekturu, mě tento centrální prostor uchvátil a doporučuju jej navštívit nejen přes den, ale především večer, kdy je působivě nasvícen. Náměstí mezi kulturním domem, obecním úřadem a Interhotelem Tatra mimochodem nemá prozatím žádné oficiální jméno a publikum jeden z řečníků velmi pobavil, když zmínil, že při sbírání nápadů na budoucí pojmenování někdo navrhl i sovětskou kosmonautku Valentinu Těreškovovou.

Pobytová louka i přilehlý betonový plac jsou z pera Kamila Mrvy a jedná se na české poměry o nebývalý počin. Vidět děti, jak si hrají na celém prostoru a jezdí na kole, zatímco dospělí vysedávají na zahrádkách přilehlých podniků jsou věci, na které jsem bez ironie zvyklý z Nizozemska, kde jsem 9 let žil. A teď je vidím v Kopřivnici! Tady to žije!

Těší mě, že se zde architekt Mrva nebál aplikovat správné principy. Město samotné se přidalo s regulací reklamního smogu a vyjednáváním s vlastníky přilehlých nemovitostí ohledně vzhledu zahrádek a výloh obchodů, navíc se ještě chystá pokračovat s dalšími opravami v přilehlých ulicích tak, aby nakonec většina důležitých míst vypadala dobře. Fakt sympatické.

Pokud vás kopřivnická architektura zajímá ještě detailněji, navštivte stejnojmenné webovky spolku Brutální Kopřivnice nebo jejich instáč, kde se toho dozvíte mnohem víc, než se vejde do jedné reportáže. Že je úžasně opraven i areál muzea včetně nového proskleného domova pro Slovenskou strelu a restaurace Tatrovka, už snad ani nemusím zmiňovat.

Ale aby vám ze vší té architektury nevyhládlo, doporučím vám úžasné bistro Bouda s burgry. Ne, nedělám si šprťouchlata, jakmile jsme se s Márou u jediného stolu před touto budkou zakousli do objednané pochoutky, hned jsme měli jasno. Tohle je nejlepší burgr, jaký jsme si zatím během našich výletů dali.

Dal jsem si správně podzimní verzi s příjemně hořkosladkým švestkovým chutney, houska byla nadýchaná, příjemně nás překvapil i neobvyklý dip k hranolkám ze sušených rajčat. Mára si dal klasický slaninový burgr, on je holt na to maso s masem. Já se dokonce ještě o pár dní později vrátil zkusit jejich vegetariánskou variantu s halloumi a cuketou a ta byla chuťově stejně skvěle vyvážená a sytá jako burgr s hovězím.

Na kávu jsme vybrali kavárnu Oldtimer, vedle níž je ve stejné budově další automobilové muzeum ve městě vedle toho slavnějšího přímo od Tatry. Dokážu si snadno představit, že techničtí nadšenci v Kopřivnici stráví víc než jeden den. Oldtimer mě každopádně pohladil po duši, svou výzdobou se hezky vymyká současným minimalistickým trendům a protože je kavárna spojená s obchůdkem s dekoracemi, cítíte se zde opravdu útulně. Nadto mi připravili skvělé dýňové latte se šlehačkou, takže jsem se na chvíli cítil jako v ráji.

Další gastronomicky zajímavá místa, která nám doporučovali lidé v Kopřivnici a která můžete vyzkoušet, jsou Saily Burger nebo kavárna Lucky Cafe. Osobně zmíním ještě honosnou Vilu Machů, kde se budete cítit, jako by vás přenesli někam do doby dávno minulé. Kopřivnice má i svůj minipivovar s pivem Polivar. Zvlášť v teplejším počasí přijde takové osvěžení vhod.

Restaurace U Bartoloměje se pak nachází v Katolickém domě na Masarykově náměstí, jemuž vévodí prezidentova socha. K náměstí se váže i následující zajímavost. Tomáš Garrigue Masaryk totiž ve své době kandidoval do Říšské rady ve Vídni jako poslanec za volební obvod, který v té době zahrnoval také Kopřivnici. V tomto obvodě se pak nacházela mnohá další moravská města včetně třeba Zlína, Nového Jičína nebo Rožnova pod Radhoštěm.

V Kopřivnici se musí vyzdvihnout i nádherná okolní příroda. Pokud jste akční jako my, určitě od letního koupaliště vyšplhejte směrem k Bezručově vyhlídce, je to po žluté značce necelý kilometr a ten výhled na město za to stojí. Komu by to nestačilo, může pokračovat až na Raškovu vyhlídku a následně Červený kámen, nejvyšší bod Šostýnských vrchů.

Architekturou jsme začali, architekturou dnes i skončíme. Pošlu vás se podívat mezi paneláky na MŠ Ignáce Šustaly. Autorem této přestavby je opět Kamil Mrva, který je se svým týmem architektů doslova expertem na teleportaci budov ze socialismu do současného vzhledu. Pokud jste jako já chodili do školky nebo školy v oné klasické strohé, brizolitové budově, kterých byly po česku stovky, nejspíš vůbec nepoznáte, že zdejší mateřinka tak ještě před časem vypadala také.

Na jeden den je toho v Kopřivnici více než dost. Nebojte se sem přijet a objevit i místa, na kterých jsme třeba my vůbec ani nebyli. Garantuji, že budete stejně příjemně překvapení jako my. Tak za měsíc zase na viděnou v dalším úžasném městě Moravskoslezského kraje!

Foto: Marek Dušek