Je libo Mexiko? Kvalitní Burrito či Tacos dle vlastního výběru si dáte už i v Ostravě

Znáte to. Zamilujete se a někdy až tak moc, že si vytvoříte naprostou závislost. Jak nás život přesvědčuje, silná pouta se ani zdaleka nemusejí týkat jen mezilidských vztahů. Příkladem může být koncept Los Capolitos, bistra s mexickým jídlem, která vstoupila do světa regionální gastronomie na konci roku 2014 ve Frýdku-Místku. Na začátku přitom stála láska k jídlu, kterého se někdo zkrátka nemohl nabažit…

Nechybělo ovšem mnoho, aby vypravěč našeho příběhu tvořil architektonické projekty. To by ovšem Jan Kapolka z beskydské Morávky nesměl už od časů střední školy jezdit za sestrou do Spojených států, kde měl mimo jiné možnost po boku jejího manžela, zkušeného amerického kuchaře, poznávat taje práce v oboru mexické gastronomie.

A to v restauraci typu „fast casual“, což je něco mezi fastfoodem a klasickou restaurací. Jídlo tam dostanete rychle a můžete si z ingrediencí, které vidíte před sebou, zvolit jeho složení.

„Shodou okolností tam pracovala i moje současná společnice. Mexická kuchyně nám všem včetně mého staršího bratra zachutnala natolik, až jsme si řekli, že to je něco, co nám doma chybí. Říkali jsme si, že právě to je asi nejlepší důvod, proč něco vlastního začít,“ říká na úvod mladík, který společně s bratrem došel k rozhodnutí, že nejvhodnější bude začít ve Frýdku-Místku, kde se na konci roku 2014 otevíralo nové obchodní centrum.

Mexické jídlo? Vytvořila se závislost, kterou bylo třeba vyléčit

Nejprve se však ještě vraťme k tomu, čím je vlastně mexická kuchyně zaujala. „Vždycky se mi moc líbilo, že mexické jídlo je velmi bohaté na živiny. Je v něm maso, rýže, fazole, které obsahují proteiny. Dobře se najíte, ale není vám těžko. Je to lehce stravitelné díky spoustě zeleniny, chutě jsou svěží, protože se používá třeba limetka nebo koriandr,“ nabízí Honza pohled, který jde nad rámec obvyklého stereotypu „ostrého jídla s fazolemi“.

„U mě se prostě vytvořila závislost, kterou jsem musel nějak vyléčit,“ pokračuje s úsměvem a podotýká, že nabídnout lidem zcela autentické Mexiko by zřejmě nebylo tak snadné.

Už jen proto, že dostupnost opravdu čerstvých surovin typických pro tamní kuchyni je u nás omezená. A tak zůstali u americké cesty, která však vychází z původních surovin, jakou jsou hlavně kukuřičné či pšeničné tortilly, fazole, kukuřice a jalapeño papričky.

„Chodí k nám i Mexičané, a jídlo si pochvalují, byť chápu, že jsou od maminek zvyklí na něco jiného,“ doplňuje jeden ze zakladatelů Los Capolitos, jejichž první kroky se odehrávaly v kulisách frýdecko-místeckého nákupního centra.

Začátky byly hektické

Pro dokreslení přesného stavu dlužno dodat, že zrod onoho „chrámu konzumu“ nebyl ve Frýdku-Místku zrovna jásavou událostí, neboť kvůli němu musela k zemi ikonická sportovní hala. Protesty sem, protesty tam, nápor lidí byl po otevření nad jejich očekávání.

„Bylo to divoké. Hned první dny byly hektické, přišly neskutečné davy lidí a my neměli kapacitu na to všechny odbavit. Pak ale prvotní vlna zájmu mírně opadla, a nám se povedlo v klidu všechno vyladit. Držíme si kvalitu a lidi už vědí, za čím jdou,“ popisuje Honza náročné začátky.

Po překonání prvotních obtíží a nastavení provozu bistra se začali poohlížet po možnostech, jak se dostat přece jen ještě blíže k lidem. Charakter nákupního centra totiž vztah se zákazníkem dosti odcizuje, což chtěli změnit. Touha po osobnějším kontaktu s lidmi a vytvoření „mikro-života“ kolem vlastního podniku se tak stala hlavním důvodem, proč se rozhodli zamířit do centra většího města.

Pro vznik druhé pobočky se logicky nabízela Ostrava, kde se v poslední době objevila řada restaurací vybočujících z okruhu těch běžných.

Proměnili k obrazu svému odpudivou hernu

Stejně jako ve Frýdku-Místku ani v Ostravě na ně nečekalo nic snadného, ale kdyby ano, otevřel by svůj podnik každý, že. V centru objevili místo, kterému se kdysi normální člověk obloukem vyhnul. „Zrekonstruovali jsme v Janáčkově ulici starou hernu, která byla, popravdě řečeno, úplně nechutná, ale zaujala nás lokalita, takže jsme makali na tom, aby se tady lidem líbilo,“ vzpomíná Honza na časy, kdy řešili stavební úpravy.

Otevřeli v květnu, provoz běží vždy od pondělí do pátku a zatím jsou spokojení. Mexické bistro v konceptu „fast causal“ je něco, co (nejen) mladší ostravská veřejnost s patřičnou zvědavostí vyhledává. „Nejvíc k nám chodí lidé, kteří pracují v kancelářích, mají půlhodinku na oběd a mnohdy si museli nosit jídlo do práce. My jsme schopni jim jídlo za dvě minuty připravit, záleží na tom, co si vyberou,“ vysvětluje přednost tohoto typu stravování.

Registruje taky, že k nim lidé chodí převážně na základě doporučení, což jen utvrzuje v přesvědčení, že jdou správným směrem. Nejoblíbenějším pokrmem je mexická klasika, Burrito, tedy pšeničná tortilla plněná například trhaným hovězím masem, rýží, fazolemi, spoustou zeleniny dle výběru a dle chuti také koriandrem, salátkem či papričkami „jalapeño“. Vše se zabalí do tortilly a krátce zapeče na grilu.

„Burrito je základ, na kterém stavíme. Je to nejprodávanější jídlo. Je spousta kombinací, jak si ho dát, ale lidi si většinou najdou jednu oblíbenou, u které pak zůstanou,“ všímá si milovník mexické kuchyně, jejíž „svatou trojici“ dotvářejí ještě další populární pokrmy Quesadilla a Tacos.

Čeká je dlouhá cesta, ale vize je daná: vlastní síť poboček

Jak náš průvodce světem mexického jídla už naznačil, Los Capolitos se snaží sázet hlavně na osobní přístup, což se odráží nejen v jednání se zákazníky, ale i ve výběru zaměstnanců. Důležité je, aby je práce bavila a chtěli ji dělat. Podobně to má nastaveno i Honza, kterého by ještě před dvěma lety nenapadlo, že bude vařit ve vlastním podniku.

„Důležité je jít do toho srdcem, naučit se to pořádně a dělat práci tak, aby bavila vás i lidi kolem,“ myslí si mladý podnikatel, který se teď naplno věnuje rozvoji ostravské pobočky. Když to nejde jinak, v práci i přespí. Klasické začátky tvrdého byznysu, chtělo by se říct. Jenže právě na jejich základě se pak většinou dají stavět smělé vize.

Jaké jsou ty aktuální? „Myslím, že máme potenciál jít o kus dál. Vize je taková, že jednou chceme mít síť rozprostřenou po velkých městech, pár poboček si držet vlastních a další pak nabízet jako franšízu. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta,“ tuší Honza, podle kterého bude koncept rychle připraveného kvalitního jídla ještě na vzestupu.

„Všichni chtějí jíst zdravě a rychle, protože pořád někam spěchají, i když kolikrát neví kam,“ podotýká na závěr s lehce filozofickým odkazem na zrychlený tep doby.