Inovativní technologie možná pomůže snížit obsah nebezpečných látek v ostravských lagunách

Pilotní pokus prokázal, že kyselé síranové vody, takzvané solanky, lze upravit vápenným mlékem přímo v lagunách.

Inovativní sanační technologii, která umožní zásadním způsobem neutralizovat silně znečištěné prostředí ostravských lagun, použili odborníci ze společností MEGA Stráž p. Ralskem a Green Gas DPB z Paskova.

V minulých dnech zde byly zahájeny průzkumné a technické práce na Pilotním pokusu snížení propustnosti horninového prostředí v podloží lagun OSTRAMO a první výsledky jsou více než příznivé.

Zkouška aplikace moderní inovativní sanační technologie na podzemních vodách v podmínkách kontaminovaného geoprostředí ostravských lagun měla za úkol ověřit technické parametry injektáže hydroxidu vápenatého do silně kontaminovaného prostředí podložní zvodnělé zóny ostravských lagun, s výskytem kyselých síranových vod tzv. solanek.

A jaké jsou výsledky pokusu? Při reakci hydroxidu vápenatého a kyselých síranových vod dochází k jejich neutralizaci a vzniká sádrovec, čehož lze využít k zajištění zatěsnění propustného hydrogeologického prostředí a tím i zabraňování uvolňování a šíření kontaminantů z prostorů sanovaných lagun OSTRAMO do okolního prostředí.

Výsledky pilotního testu umožňují uvažovat o doplnění podpůrných sanačních metod za účelem komplexní sanace ostravských lagun. Po odtěžení všech zbývajících odpadů bude proces sanace pokračovat dekontaminací geologického podložního prostředí podzemních vod a doplnění metodiky o inovativní injektáž za účelem neutralizace a stabilizace solanek v propustném prostředí může výrazně napomoci k zabránění dalšího uvolňování kontaminantů do podloží.

Pilotnímu pokusu předcházely rozsáhlé laboratorní experimenty, při kterých byly podrobně studovány geochemické interakce projektovaného zásahu. Na obrázku je příklad srážení solanek vápenným hydrátem, přičemž popisky na kádinkách představuji chemicky vypočítaná množství srážecího činidla. Vedle sádrovce se srážejí i další kontaminanty, především hliník a železo, což, z důvodu změny geochemických podmínek, vede i ke změnám zbarvení sraženiny.

Jak připomíná projektový manažer Dan Köhler ze společnosti Green Gas DPB, zkoumané geologické prostředí ostravských lagun OSTRAMO se nachází na zakrytých svrchně karbonských uhlonosných horninách ostravské dílčí pánve, která je překryta poměrně mocnou vrstvou zelenavě šedých jílů – tzv. bádenských téglů.

Na tyto nepropustné sedimenty pak v zájmovém území lagun OSTRAMO nasedají sedimenty štěrkové terasy řek Odry a Ostravice a směrem k povrchu je geologický profil budován proměnlivě redukovanými polohami jílovito-písčitých hlín a antropogenními navážkami, ve kterých byly ostravské laguny vybudovány.

V podloží štěrkové terasy byly, dle předchozích geofyzikálních prací a výsledků vrtného průzkumu, v blízkém území zjištěny postranní deprese (visutá údolí), které zasahují až do prostoru lagun a mohou pak představovat preferenční cesty pro šíření kontaminace.

Kontaminace horninového prostředí souvisejícího s lokalizací ostravských lagun je dlouhodobá záležitost vyplývající z historických souvislostí a aspektů založení lagun ropných odpadů z rafinace olejů a zároveň od jejich počátku nedostatečnosti procesu zajišťování ochrany životního prostředí ve sledovaném území. Snahami státního podniku DIAMO je účelně zajistit a dokončit kompletní sanaci a stabilizaci ekologicky významně postiženého území lagun OSTRAMO, která zde již dlouhodobě probíhá.

Součástí řešeného úkolu je i mj. ověření stavu kontaminace saturované zóny v zájmové oblasti a návrh dalších řešení na nápravu stavu. Jako možná varianta řešení zamezení šíření znečištění se jeví i chemická kolmatace (snížení propustnosti) horninového prostředí.

Společnost MEGA připravila realizaci pilotního pokusu na vytipované reprezentativní části ostravských lagun.

Společnost Green Gas DPB zajistila pro pilotní pokus svými technickými kapacitami vybudování vtláčecího pole, což představovalo odvrtání 2 ks speciálních injektážích vrtů umístěných do oblasti předpokládaných průniků solanek přes podzemní těsnící stěnu.

Vrtná osádka pod vedením Vlastislava Hajduška provedla první vrt jako injektážní a druhý pak jako hydrogeologický pozorovací, avšak plně připravený i pro funkci injektážní. Jako neutralizační činidlo byl použit vápenný hydrát ve formě vápenného mléka.

Vápenný hydrát byl pracovníky GreenGas DPB, a.s. aplikován tlakovou injektáží připraveným injektážním vrtem přímo do prostředí solankových podzemních vod do hloubky 14 – 17 m pod terénem. Celkem bylo aplikováno 10 m3 vápenného mléka za použití 1 t vápenného hydrátu.

Jak vedoucí úkolu Jaroslav Hrabal podotkl, řízené snižování propustnosti prostředí srážením mineralizace rozpuštěné v podzemních vodách je zcela novým přístupem k řešení staré ekologické zátěže v oblasti lagun OSTRAMO. Zkušenosti z jiných lokalit nejsou k dispozici, stejně tak jako je unikátní samotná lokalita lagun OSTRAMO.

Tento způsob, využívající geochemické interakce kontaminované struktury, může efektivně vyřešit letitý problém, pakliže bude řešen na patřičné odborné úrovni. Pilotním pokusem bylo ověřeno, že technicky lze aplikovat potřebné množství reakční látky do horninového prostředí.

Na základě dosažených výsledků laboratorních experimentů a provedeného pilotního pokusu je možné navrhnout technické řešení kolmatace in situ (snížení propustnosti podložních štěrků s výskytem solanek) a naplnit tak cíle zadání projektu.

Součinnost při provádění prací zajišťovali pracovníci DIAMO, odštěpného závodu ODRA. Terénní práce byly součástí rozsáhlejšího projektu, jehož cílem je zajištění technických podkladů nezbytných pro vypracování projektu obnovení těsnící funkce podzemní těsnící stěny a sanace podzemní vody.

Problematika sanace staré ekologické zátěže na lagunách OSTRAMO je prioritní záležitostí v celém procesu dlouhodobého řešení nápravných opatření státu a je mu věnována mimořádná pozornost. Komplex všech přijatých sanačních opatření DIAMO pro lokalitu lagun OSTRAMO a jejich vliv na okolní prostředí přispěje postupně k nápravě stavu a minimalizaci dalších ekologických škod, které se mohou při absenci rozhodných nápravných opatření dále projevovat a prohlubovat.