​I Ostravsko mělo svého Baťu – Paula Kupelwiesera

Tomáš Baťa, jméno spojené nejen se světoznámým podnikem Baťa, ale také s nadstandardní péčí o zaměstnance a jejich mimopracovní život. Málokdo ale ví, že již na konci 70. let 19. století působila na Ostravsku osobnost, která investovala nemalé prostředky do péče o zaměstnance svého podniku a výstavby nového města určeného právě jim.

Byl jí Paul Kupelwieser, ředitel Vítkovického a hutního těžířstva. Právě jeho dílo přiblíží komentovaná vycházka již tuto neděli 13. května, která se uskuteční v rámci festivalu Pestré vrstvy.

V polovině 70. let 19. století ovládla Evropu hospodářská krize, která tvrdě dopadla na provoz do té doby prosperujících Vítkovických železáren. Cestu z krize hledali majitelé železáren v dosazení nového ředitele, od něhož očekávali změnu vedení podniku a nové nápady k jeho rozvoji.

Oslovili mladého třiatřicetiletého manažera Paula Kupelwiesera, který měl v té době za sebou již úspěchy ve vedení obdobných podniků v rakouském Ternitzu a v Teplicích.

Začátek nové éry

Do Vítkovických železáren přišel Paul Kupelwieser v roce 1876 s cílem co nejrychleji vrátit Vítkovicím jejich místo mezi nejpřednějšími železárnami v monarchii. Svých cílů chtěl dosáhnout zvýšením objemu výroby, výrazným zlepšením kvality produktů, zvýšením spokojenosti zákazníků a také dosažením vysoké hospodárnosti provozu.

Ve své investiční strategii byl veden myšlenkou na vybudování válcovny těžkých pancéřových plechů, které měly být určeny pro stavbu lodí a pozemních pancéřových opevnění.

Pokud ale chtěl orientovat výrobu podniku směrem ke strategické zbrojní výrobě pro rakouský stát, potřeboval nejen odborně a výkonně zdatné, ale také společensky vyrovnané zaměstnance bez výraznějších sociálních problémů a loajální ke svému zaměstnavateli.

Nové Vítkovice

Součástí Kupelwieserova plánu rozvoje podniku proto byla také promyšlená personální a sociální politika, která byla v perspektivě průmyslové výroby v Českých zemích své doby zcela unikátní.

Její nosnou myšlenkou byla Kupelwieserova víra, že existuje zákonitá souvislost mezi všestranně dobře zabezpečenými zaměstnanci a kvalitou pracovní síly. Realizace této vize pak vedla ke vzniku projektu tzv. Nových Vítkovic – zcela nového města vystavěného pro zaměstnance podniku v polích mezi železárnami a Zábřehem nad Odrou.

Bydlení a sociální péče

Nové město mělo poskytovat zaměstnancům podniku potřebné zázemí a klidný život vzdálený továrnímu ruchu. Zároveň mělo jasně demonstrovat sepjetí s podnikem používáním jednotného firemního stylu.

V na konci 70. let byla zahájena stavba prvních dělnických domů v blízkosti náměstí, na něž navázala výstavba úřednické Anglické kolonie, která vymezila budoucí šířku náměstí. Do dnešní doby zbyl z původních čtyř domů Anglické kolonie jediný, v jehož části se nachází restaurace Krčma u tramvajové zastávky Mírové náměstí.

V 80. letech se ekonomická situace podniku výrazně zlepšovala a celý projekt Nových Vítkovic se rychle rozrůstal. Z podnikových peněz byl vystavěn kostel s farou a po jeho stranách dvojice domů, pojmenovaných podle svého půdorysu jako U-Hausy.

Dělnictvo nebydlelo ale pouze v bytových domech. Pro svobodné a dojíždějící dělníky podnik budoval dělnické kasárny a začal také realizovat volnočasová zařízení, jako závodní tělocvičnu či plovárnu, která byla v roce 1901 přestavěna na krytý plavecký bazén s lázněmi.

Další rozvoj Vítkovic

Paul Kupelwieser projekt Nových Vítkovic stále rozvíjel. Postupně byly budovány další kolonie, mezi nimiž svou estetickou úrovní dodnes vyniká Štítová kolonie v blízkém sousedství kostela.

Spolu s bytovou výstavbou byla realizována také občanská vybavenost – závodní tržnice, hotel, nemocnice, sirotčinec, a samozřejmě rozsáhlá síť školských zařízení od jeslí pro nejmenší po učňovské domy, které připravovaly pro Vítkovické železárny nové zaměstnance.

Poznejte projekt Nových Vítkovic!

Zaujal Vás příběh Paula Kupelwiesera jeho Nových Vítkovic? Připojte se již tuto neděli v 10:00 ke komentované prohlídce, která Vám celý příběh přiblíží v kulisách města vystavěného z režného neomítaného zdiva.

Prohlídka se uskuteční v rámci festivalu Pestré vrstvy, který ve dnech 10. - 13. května představí široké veřejnosti zajímavosti ostravské přírody a historie formou besed a komentovaných prohlídek. Více informací o festivalu naleznete na www.pestrevrstvy.cz