Fotbalový glosář: Upřímný frajer Petržela opět boduje. Štve ho, že je Baník druhý

Stále stejné kecy o ničem. Takový je většinou obsah rozhovorů, které vznikají bezprostředně po fotbalových zápasech. Naštěstí však existují výjimky, které svými hláškami a hlavně činy vyčnívají nad nicneříkající průměr. Jednou z nich je i kouč ostravského Baníku Vlastimil Petržela.

Lidé, kteří říkají to, co myslí, jsou v českém fotbale natolik ohroženou menšinou, že je brzy bude nutné chránit před vyhynutím. Přitom by stačilo, aby každý klub měl aspoň jednoho Petrželu a byli bychom možná o něco dál.

Staromilsky řečeno, sledování kopané na vlastní oči by se konečně mohlo stát oblíbenou kratochvílí celých rodinných klanů.

Zatím dál přitahuje spíše skupinky otrlých nejvěrnějších, kteří si už docela zvykli na režim politické korektnosti. Pokud něco zahýbe mediálním názorovým éterem jsou to často individuální úlety nebo kampaně na objednávku ze strany silných zákulisních hráčů.

Štve ho, že jsou druzí

Proto je fajn, že Baník už skoro rok trenérsky vede člověk, který nemá zapotřebí se každému zavděčit a dělat šeredné kompromisy. Petržela během svého života prošel rájem i peklem, z kterého dokázal utéct a vysloužit si ještě jednu pořádnou šanci na hlavní scéně. A jak se zatím ukazuje, tenhle chlapík na ni rozhodně patří.

„Mě to štve, že jsme druzí,“ říkal se svou obvyklou upřímností po sobotní výhře 1:0 nad Žižkovem, která nic nezměnila na tom, že baníkovci dál ztrácejí na vedoucí Olomouc dva body. Ani ve třiašedesáti letech očividně neztratil nic na touze vítězit „bez alibi“ a tohle chce i po svých podřízených.

Ostatně, po čem jiném by taky měl bývalý kouč Slavie, Sparty či Petrohradu bažit, ne?

Díky desítkám let zkušeností, které pochopitelně zahrnují i bolestné porážky, může kdejaký komentátor Petrželu bez obav zařadit mezi odborníky, kteří fotbalu hodně obětovali, tzv. „vidí hru“ a poznají kvalitu hráče. Baníkovský stratég je také jedním z těch, kteří dokonale chápou zákonitosti kolem fungování mužstva či přípravy na soupeře.

Dobře, že ho neodvolali

Jako každý správný frajer má samozřejmě i své slabší stránky a nedostatky. Baník, který je na nejlepší cestě k návratu do první ligy, může být dneska jedině rád, že se v létě, kdy bylo i kolem Petrželovy pozice celkem živo, nestaly důvodem pro unáhlené „antikoncepční“ rozhodnutí zvané odvolání.

Mohla se tím tehdy uvolnit cesta pro další žhavý návrat zbožňovaného Milana Baroše. Nestalo se a evidentně to byl prozíravý krok. „Barymu“ to celkem svědčí v „Petrželově“ Liberci a Petrželovi zase v „Baryho“ Baníku. Je ten svět pěkně zamotaný, co?

Docela jo, a buďme za to rádi. Někdy holt potřebujeme čas, abychom ukázali, co v nás doopravdy je. Petržela ho v Baníku snad bude mít dostatek. Pokud se do konce roku nestane nic šíleně ošklivého, bude po šesti letech prvním trenérem, kterému se povedlo přežít v klubu více než dvě půlroční „volební“ období.

Naposledy se v Ostravě podobně držel další „ostřílený pardál“ Miroslav Koubek. A pak že tahle země není pro starý…

Teď už ale startujeme naše tradiční glosování, které začneme prvoligovou zastávkou v Karviné.

Karviná vs. Příbram 2:0. Škodolibost je zlá, o tom není třeba dělat referendum. Nicméně, sobotní příspěvek karvinských fotbalistů k pravděpodobnému sestupu „oblíbené“ Příbrami o soutěž níže je v našem regionu vnímán vesměs s radostí a zadostiučiněním.

Zdá se, že v letošní sezóně konečně dojde i na dříve nedotknutelné týmy. Kouzlo a síla bossů ze sladkých 90. let, kdy bylo možné fakt všechno, pomalu vyprchá a takový Jaroslav Starka o tom bude po anabázi v Karviné vědět zase o něco víc.

A co náš nováček? Ten začal svůj „domácí“ říjen naprosto fantasticky. V následujících deseti dnech do revíru OKD přijedou ještě Teplice a Liberec a k tomu bude navíc na zrekonstruovaném stadionu už připraveno nové moderní osvětlení. Kdo by byl před startem ligy řekl, že si v Karviné takto pěkně posvítí na zápasy, v nichž rozhodně nebudou outsiderem?

Ústí nad Labem vs. Vítkovice 2:1. Již v pátek měli Vítkovičtí jasno, že víkend bude zase chmurný. Po dvou obdržených gólech během dvou minut na konci prvního poločasu to s nimi na severu Čech vypadalo na debakl, ale nakonec dokázali zabojovat o lepší výsledek.

Bohužel, bodově to ve finále byla už posedmé za sebou nula, což zavání hlubokou fotbalovou depresí. Vítkovice však jistě vědí, že před sebou pořád ještě mají podzimní zápasy, ve kterých se mohou chytit. Pomyslným stéblem naděje jsou především mizerné výkony Třince a Pardubic, se kterými si zřejmě zahrají na „zachraň se, kdo můžeš“.

Frýdek-Místek vs. Třinec 4:1. Úkaz, kdy dosud nemožné se stalo skutkem, byl k vidění v sobotu na stadionu ve Stovkách. Domácí Frýdek-Místek tam totiž porazil Třinec vůbec poprvé od svého návratu do druhé ligy, a to navíc způsobem zcela likvidačním. Po 50 minutách vedl 4:0, když mu náramně vyšly standardní situace.

Vítězná slova trenéra Miroslava Nemce o „úžasných pocitech po výhře ve velkém derby“ je nutno brát s rezervou, velké derby to nikdy nebude, ale ty emoce musíme chápat. Vždyť Frýdek-Místek dal v posledních dvou utkáních doma devět gólů, což odnesly nejprve Vítkovice a nyní Třinec.

Celkově mu to střílí stejně jako Baníku, a to docela ujde, ne?

Baník vs. Žižkov 1:0. Fanoušky baníkovci namlsali pěkně. Zásluhou Marka Hlinky dali gól už po čtyřech minutách, a tak se logicky čekalo, že po slibné předehře přijdou i „další čísla“. Jenže nastalo období impotence. Kouč Vlastimil Petržela si tak opět mohl postěžovat, že má v mančaftu umělce, kteří před brankou soupeře páchají hrůzná díla.

Jinak byl ale určitě rád za důležitou výhru v dříve běžném prvoligovém duelu. Zdolání Žižkova a souběžné zaváhání některých soupeřů totiž naznačilo, že se druholigová soutěž může brzy zásadně rozdělit. Předpoklad, že na konci podzimu bude Baník společně s Olomoucí pohlížet na ostatní s luxusním náskokem, se každým týdnem rapidně zvyšuje.

Opava vs. Táborsko 5:0. Co nedokázal před týdnem Baník, zvládla celkem suše Opava. Hráči Táborska možná ještě dnes nevědí, kam a proč to vlastně v sobotu jeli a jak drsně to s nimi dopadlo. Zatímco baníkovce Frňkova družina obrala o dva body, proti Opavanům zažila fotbalový šok. Jenže, kdo zná rozložení sil ve druhé lize, šokován být nemůže.

Opava je od začátku sezóny asi největším zjevením, protože úspěchy Baníku a Olomouce se čekat daly. Ale to, že jim bude nejvíce šlapat na paty právě parta trenéra Romana Skuhravého nikdo nepředpokládal. Stejně jako fakt, že Opava bude rozdávat debakly a že taky postoupí přes Slovácko do osmifinále domácího poháru.

Můžete se pak divit, když spokojený trenér na konci úspěšného týdne hodnotí fotbal svého mužstva slovy „Bavilo mě to“? Naprosto chápeme, nás by to bavilo taky, člověče.