Společnost
16/10/2017 Tomáš Svoboda

Fotbalový glosář: Rozpusťte tu párty, pane Brabec! Je třeba střízlivět

Třetina první ligy je pryč a ostravský Baník, který se do ní po roce vrátil, má po deseti kolech v ruce škaredé vysvědčení. S pouhými sedmi body patří mezi tři nejhorší týmy soutěže, a pokud si současnou „formu“ bude držet dál, s přehledem sestoupí.

Začínalo to jako krásně odvázaná párty. Majiteli Václavu Brabcovi ještě ani pořádně neoschla košile od proudů šampaňského, kterým se slavil postup, a mohlo se juchat nanovo.

Baník vlétl do ligy výhrou 3:1 v Brně, a když před skoro plným domem remizoval se Slavií 0:0, říkali si mnozí, že to bude příjemná sezóna. Po trávníku se navíc opět proháněl kapitán Milan Baroš, a to nejen formálně, ale stále se schopností bourat obrany soupeřů.

Jenže uběhly tři měsíce a baníkovci na vítězný zápas, po kterém by je publikum ocenilo spravedlivým potleskem, stále čekají. S každým týdnem je přitom jejich snaha křečovitější. Naposled v Praze na hřišti Bohemky sice díky „Baryho“ gólu vedli 1:0, ale víra v úspěch přesto scházela.

Domácí „klokani“ přitom skákali spíše při zemi, na otočení skóre a výhru 2:1 jim to však stačilo. „Absolutní propad,“ hodnotil trenér Radim Kučera způsob, jakým Baník nechal protivníka rozhodnout. Konečně to vystihl, ale otázkou je, co se musí stát, aby ostravský klub sešup na dno zastavil?

Vědí, o co hrají?

Předsezónní ambice se smrskly do nicneříkající formulky „klidná sezóna“, což v překladu znamená motat se někde mezi 7. až 12. místem. Zařadit zpátečku bylo možná předčasné, ale v souvislosti se změnou trenéra, kdy zkušeného Vlastimila Petrželu vystřídal nováček Radim Kučera asi logické.

Přesto se očekávalo docela dost. Hezčí fotbal, více gólů či flexibilnější spolupráce v klubu.

Teď už se nečeká prakticky nic. Fanoušci si přejí Kučerův vyhazov a zdá se, že s tvrdou záchranářskou realitou bude muset mužstvo, které působí jako bez duše, seznámit někdo jiný. Baník se musí opřít jen o ty, kteří přijmou vážnost situace. Pohodová jízda bez cíle a smyslu skončila.

Chápou, jak uspět?

Někdy se říká, že žádný trenér nemůže za to, jak si nakonec jeho svěřenci vedou na hřišti. Je to blbost! Jedině trenér má svaté právo a taky zodpovědnost vybrat si ty nejlepší a nejvhodnější borce do své strategie.

Zatímco Petržela z průměrného materiálu úspěšné mužstvo, které postoupilo do ligy, sestavil, Kučerovi se kýžená nadstavba nedaří. Respektive ofenzivu ještě jakž takž drží trio Baroš, Hrubý a De Azevedo, ale výsledky se bortí kvůli totálně chaotické obraně.

Hráči směrem dozadu tápou bez ohledu na věk a zásluhy. Kde je osmnáct čistých kont z minulé sezóny?

Je Baroš lídr, nebo pražský turista?

Fanoušci mají jasno v tom, že legendární Milan Baroš je největší posilou. Mají pravdu, kam se na něj hrabe třeba Tomáš Poznar. Oblíbený „Bary“ je nejlepším střelcem a individuálně předvádí vysoký nadstandard. Ví, kam si naběhnout, komu přihrát, kdy zrychlit a kde spadnout.

Zároveň je ale možná až příliš nad věcí, co se týče předpokládané role tahouna. Například fotografie z rodinného života, jednou Hradčany, jindy vířivka s manželkou, kterými se pravidelně plní jeho facebooková stránka, působí v kontextu aktuální krize nešťastně.

„Sorry jako, ale jsem zkrátka jinde,“ jakoby vzkazoval baníkovské veřejnosti, která by nyní raději viděla pot a krev. Je fajn, že se do Ostravy vrátil král, ale opravdový lídr Baníku schází.

I proto prohrává duely, jako byl ten na Bohemce nebo předtím v Jihlavě. Po roztančené párty přichází kocovina a ti co krapet přebrali, budou muset rychle vystřízlivět…

A jak se o víkendu hrálo jinde?

Karviná vs. Slavia Praha 0:2. Tyhle body visely pro „Karviňáky“ hodně vysoko, asi jako když si ze štaflí chcete sáhnout na hvězdnou oblohu. Marná sláva, kvalita současné Slavie vyžaduje mnohem více nadšení a vášně, abyste ji mohli porazit. Právě absence těchto atributů trenéra domácích Jozefa Webera mrzela nejvíce. Zřejmě už mu došlo, že vrátit loňskou vítěznou jiskru partě průměrných hráčů, kteří s Karvinou nemají mnoho společného, bude to nejdůležitější na cestě za záchranou.

Vítkovice vs. Příbram 1:0. Pátek třináctého byl pro Vítkovice nakonec velice šťastným dnem a pro jejich nového trenéra Ludevíta Grmelu obzvlášť. Přestože mu na velká kouzla scházel potřebný čas, dokázal utrápenou družinu proměnit v tvrdě bojující jednotku, což na mdlou Příbram bohatě stačilo. Míče sice lítaly na tribuny možná až příliš často, ale první výhra v sezóně se sakra počítá. Snad si Vítkovičtí budou dobře pamatovat, co je k ní dovedlo.

Frýdek-Místek vs. Hradec Králové 0:0. „Lipina“ bohužel propásla úvodní pasáž, kdy se favorizovaní „Votroci“ kopali za uši a byli k zakousnutí. Lob Adama Varadiho však skončil nad brankou a pak už to bylo ze strany domácích spíše o bránění a jistém výkonu brankáře Antonína Bučka. Při záchranářských starostech je každý bod dobrý, i když nic moc neřeší. Klíčové teď budou zápasy ve Varnsdorfu a ve Vítkovicích. Tři nejhorší týmy se postupně střetnou v přímé konfrontaci.

Opava vs. Varnsdorf 3:3. Zatímco naposled Opavané svou ofenzivní silou v Praze na Žižkově málem zbourali tamní vysílač, tentokrát prověřili statiku vlastního stadionu. Zase to byla pořádná divočina, kterou sympaticky vzal na sebe trenér Roman Skuhravý. „Soupeř nás potrestal ze třech situací, na které jsme se připravovali, ale asi málo,“ uznal s tím, že touha útočit nemůže být bezuzdná. Domácí plichta 3:3 sice krásně vypadá, ale ztracené dva body jsou zbytečnou komplikací.

Táborsko vs. Třinec 1:0. Jako když jdete s paličkou na maso proti Terminátorovi, tak nějak si museli připadat hráči Třince, kteří v Táborsku čelili mimořádně motivovanému soupeři. Příklad? Domácí hrdina jménem Michal Hell dohrál zápas s dírou v hlavě, naopak hostující Mikk Reintam musel po střetu s ním do nemocnice. „Obdivuji takové hráče,“ ocenil třinecký trenér Jiří Neček přístup protivníka, kterému nevadilo ani to, že kvůli náročnému ošetřování hrál deset minut v oslabení.

Sdílejte článek