Fotbalový glosář: Pane Petržela, vraťte se! Baník bez šéfa si koleduje o průser

Přestože do „nováčkovské“ sezóny vstoupil velmi dobře, postupně ostravský Baník padá na dno prvoligové tabulky. Po nedělní porážce 1:2 v Jihlavě je předposlední a mezi fanoušky sílí pochyby, zda svou roli u týmu zvládne trenér Radim Kučera.

Na jednu stranu ještě nehoří. Baníkovci mají za sebou teprve osm kol, a byť vyhráli jenom v tom prvním, na týmy v klidném středu soutěže, kde by sami sebe rádi viděli, ztrácejí jenom čtyři body. To je pořád docela těsný kontakt.

Na druhou stranu je tady sedmizápasová série bez vítězství, osmnáct inkasovaných branek, což znamená nejhorší obranu, a rozpačitý herní projev, který měl projít progresem během zářijové reprezentační přestávky. Nestalo se.

Září je zatím pro Baník velmi bídným měsícem. Po domácí remíze 2:2 s Jabloncem přišly porážky 0:2 na Dukle Praha a nyní 1:2 v Jihlavě. Místo očekávaného vzestupu se prohlubuje zklamání. „Petržela zpět,“ tak zní častý recept na současnou mizérii.

Je jasné, že minulá rozhodnutí nelze vrátit a že působení mimořádně zkušeného kouče Vlastimila Petržely dost možná skončilo v ten nejlepší moment. Dovedl klub zpátky do ligy, což bylo jeho předem avizované poslání, a pak se poroučel do role údajného poradce majitele Václava Brabce.

Někteří toto odklizení svérázného muže vítali s jásotem, jiní s překvapením. Otázkou je, zda se někdo pokusil poučit se z příběhu, který čtyřiašedesátiletý znalec nástrah i krás fotbalu v Ostravě zanechal? Posloužit k tomu může několik krátkých příkladů.

Příklad první. „Beru to na sebe,“ tahle hláška byla pro bývalého kouče Baníku typická. Věděl, že profesionální fotbal je především o odpovědnosti a ten, kdo chce být šéf nebo manažer, se jí nesmí zříkat. Úspěchy i pády šly vždy za ním. V tom měli jasno hráči, fanoušci i kolegové v klubu.

Příklad druhý. „Pokud budeme na soupeře čekat, určitě ho porazíme. Jenže to se nebude hrát fotbal,“ tvrdil Petržela, když se blížily tvrdé jarní boje o postup. Tušil, že pro splnění cíle bude důležitější čekání, fotbal šel stranou. Hra trpěla, ale taktika to byla vzhledem ke složení mužstva, které postrádalo nadstandardní individuality, správná.

Příklad třetí. „Mužstvo jsme slepili na poslední chvíli, což jsem ve své kariéře ještě nezažil. Získali jsme hráče, které už nikde nechtěli,“ komentoval sestavování týmu, který se formoval divoce, ale svoji misi splnil, a to bez výmluv na složité okolnosti. Druholigový Baník pod vedením Petržely ukázal, že i z odložených hráčů se dá složit životaschopný kolektiv. Musíte si však správně vybírat.

Osobní odpovědnost, správná volba strategie a lidí. To je odkaz, na který by se v Baníku nemělo zapomínat.

Z manažerského hlediska se zatím nový trenér Radim Kučera bohužel jeví jako alibista, který hořekuje nad krutostí osudu. Sportovní manažer Dušan Vrťo, který má na starost přestupovou politiku, zůstává tiše v pozadí a majitel Václav Brabec může vždy říct, že se ve fotbale teprve rozkoukává.

Opravdovým šéfem však není nikdo a podle toho to taky s Baníkem momentálně vypadá…

A jak si o víkendu vedly další týmy z našeho kraje?

Karviná vs. Brno 2:1. Zatímco Baník se dál trápí, „družební“ Karviná nedělní souboj outsiderů zvládla. Bylo to sice se štěstím, ale zaslouženě. Více chyb udělal soupeř z Brna, který zřejmě bude nejžhavějším adeptem na sestup. Domácí rozhodli z přísně nařízené penalty, kterou proměnil Lukáš Budínský, jehož výkony jsou jistotou alespoň nějaké kvality a zábavy. Snad jej do budoucna podpoří i další hráči, třeba jako naposled mladý Venezuelan Eric Ramirez, který dal první gól.

Jihlava vs. Baník 2:1. „Vlastimil Petržela dokázal hovno přeměnit na zlato, Radim Kučera proměnil zlato zpátky v hovno,“ napsal jeden z fanoušků po utkání na Facebookový profil Baníku. Zní to sice drsně, ale na Ostravsku se pro nějaký ten hrubší výraz vždycky pochopení našlo. Baníkovci jsou v krizi a nemá cenu si nalhávat, že ne. Teď musejí dokázat, že mají na víc, než si lidé myslí. Jinak bude zle. Pomůže situaci uklidnit uzdravený lídr Milan Baroš?

Opava vs. Vlašim 3:1. 110. výročí založení klubu se v Opavě slavilo více než důstojně. „Nejlepší zápas, který jsem v Opavě koučoval, protože to byl komplexní výkon od všech hráčů, jak takticky, tak herně,“ básnil po výhře nad nebezpečnou Vlašimí trenér Roman Skuhravý. Zejména defenzivní lehkovážnost zmizela, což bylo pro úspěch zásadní. I tak ale rychlonozí hosté vedli a Opavané museli skóre otáčet ve druhé půli. Šlo to i bez důstojníka Pavla Zavadila. Inu, když máte více variant, dýchá se volněji.

Vítkovice vs. Třinec 2:3. Ze strany Vítkovic je to stejná šlamastyka jako loni. Před rokem měly po podzimu sedm bodů, nyní jsou na čtyřech. Se špetkou ironie lze dodat, že tento výkon ještě mohou dorovnat. Diametrální rozdíl je však v herním projevu, který je místy hodně za hranou druholigové úrovně. V minulé sezóně se soupeři na body proti Vítkovicím dost nadřeli, nyní si je berou v relativní pohodě. Třinec, který byl v sobotu sice lepší, ale nikoli jasně dominantní, budiž důkazem.

Frýdek-Místek vs. Olympia Praha: odloženo kvůli nezpůsobilému terénu