Fotbalový glosář: Opava začíná rozdávat vánoční dárky. Fotbal zahřál, i když přituhlo

Listopad je každý rok pro fotbal tou horší fází podzimu, kdy na stadiony chodí většinou jen ti nejotrlejší a nejvěrnější fanoušci. Na tribunách je už pořádná kosa a zahřát se můžete leda tak pořádně aktivním fanděním nebo nějakým tím vnitřním mazáním. V Opavě měli o víkendu to štěstí, že je (opět) zahřál i fotbal samotný.

Výhrou 2:1 nad Sokolovem borci tamního SFC povyskočili v neúplné tabulce na druhé místo před ostravský Baník, což mimo jiné znamená, že si jeho bossové budou muset do notýsků poznačit další velký vykřičník.

To, co se ještě před pár týdny zdálo jako naivní představa, se pomaličku stává realitou. Špička druhé ligy se docela vyrovnává a kromě Olomouce, Baníku a Opavy se do ní hlásí také České Budějovice a nikým nezvaný přízrak jménem Vlašim.

Přestože dva největší favorité mají pro letošek na rozdíl od ostatních ještě dva zápasy k dobru, nemusí to být jinak zásadní výhoda. Hanáci a baníkovci se totiž na závěr podzimu poperou mezi sebou, takže i jejich bodové krvácení je nevyhnutelné.

Díky za super podzim

Ale teď už k Opavě. Takovou sílu jako za časů Kaučuku, o kterých jsme psali nedávno, sice nemá, ale respekt všech soupeřů už ano. Tím spíš po sobotním zápase se Sokolovem, který porazila kombinací fotbalové kvality a vůle.

Parta trenéra Romana Skuhravého se musela vypořádat s rychle inkasovaným gólem i červenou kartou pro kapitána Jana Žídka, který si dělal na hřišti prostor krapet zápasnickým stylem. Ani hodinové oslabení však nakonec nevadilo.

„I v takovém mrazu jste nás dokázali rozehřát. Díky za super podzim, ještě třešničku v podobě vítězství ve Frýdku-Místku a dárky k Vánocům nepotřebuju,“ napsal na facebookový profil klubu fanoušek Tomáš Mičola, jehož shoda s kapitánem Baníku vypadá sice nebezpečně, ale bude zřejmě čistě náhodná.

Opavský trend, který se vyznačuje radostí, se kterou mohou příznivci SFC zase po letech chodit na fotbal, tak zdárně pokračuje. Skoro to vypadá na solidní „truc-podnik“ vůči tradičnímu rivalovi z Ostravy, který před sezónou rozhodně nečekal, že hlavní konkurent v boji o postup může číhat za humny.

Člověk pomalu začíná chápat, proč se asi baníkovští chuligáni chtěli tolik předvést a vběhli na hřiště při zářijovém slezském derby. Najednou tu byl někdo, kvůli komu měli důvod ukázat, kdo je tady pánem. Skutečný soupeř a s ním skutečná hrozba. Tušíte správně, jaro bude mít grády…

A jaké jsou další momenty „svatomartinského“ víkendu?

Pardubice vs. Vítkovice 3:1. Jako na pěkně děsivé stezce strašidelným lesem si musejí připadat fanoušci Vítkovic, aspoň tedy ti, kteří ještě zbyli. Jejich či spíše městský (?) klub vyhrál naposled na konci prázdnin, a tak se můžeme jen ironicky pousmát, že návrat do školy mu příliš nesvědčí.

Ani za éry nového trenéra Martina Pulpita zatím jeho svěřenci nemohou při otázce na druholigové body odpovídat jinak než „Nemáme, nevedeme“. Co naděláte, život fotbalisty někdy není zrovna velké terno…

Prostějov vs. Třinec 0:0. Pokud jste chtěli někoho ze svých přátel potrestat, měli jste mu v sobotu doporučit výlet do Prostějova. Pověstné bitvy o všechno mezi týmy ze spodku tabulky většinou nebývají ódou na krásu a platilo to i tentokrát.

Čtveřice fanoušků tvořící „kotel“ Třince při výjezdu na Hanou budiž odškodněna za mučednické sebeobětování. Naštěstí přežili všichni. A co víc, díky ukopané výhře nad Pardubicemi a aktuálnímu „bodíku“ se dívají na sestupové pozice s náskokem sedmi bodů, a to se počítá.

Frýdek-Místek vs. Varnsdorf 2:3. Máme tady syndrom jménem Varnsdorf! Počítejme společně: chasníci ze severních Čech během podzimu porazili nejen Frýdek-Místek, ale i Vítkovice a Opavu a body navíc sebrali také Třinci a Baníku, s nimiž remizovali.

Jinak řečeno, „oblíbený“ soupeř proti klubům z našeho regionu uhrál 11 ze svých 19 bodů a jeho kanonýr Alexander Jakubov nastřílel 5 ze svých 9 gólů, díky kterým vede tabulku střelců. Tohle brutální fotbalové loupežnictví si říká na jaře o odvetu, pánové…

Opava vs. Sokolov 2:1. Takové zápasy hodně bolí. Ale vítězné emoce jsou po nich o dost krásnější, než když někoho suše přejedete o tři čtyři góly. Opava musela v podzimní domácí derniéře výhru urvat navzdory přesile, a jelikož se to povedlo, rčení o koulích i srdci, které její hráči nosí na pravém místě, nadále platí.

Jako skromný klub bude možná bilanci 30 bodů za půlku sezóny komentovat obvyklým „jsme zachráněni“. Ale to by byl asi zbytečný alibismus. Vždyť šanci zahrát si o postup v Opavě měli naposled skoro před deseti lety…