Fotbalový glosář: Baroš patří na plac! Pořád bude platnější než deset posil

Sedmigólová kanonáda mistrů z Opavy, záchrana Baníku a Karviné a nakonec pokračování kariéry Milana Baroše. To byly hlavní události posledního víkendu této sezóny v první a druhé lize.

Začneme legendou, jejíž místo bude po nedělním prohlášení na slavnostním ligovém galavečeru nadále na hřišti. Ostravský kapitán Milan Baroš váhal opravdu jen chvíli.

„Pořád mě to baví, 24 hodin zpátky skončila liga a mně už to teď chybí. Myslím, že pokračovat budu, jestli to nějakým způsobem půjde,“ řekl lídr Baníku poté, co byl „zatížen“ trofejí pro osobnosti ligy.

Baníkovce dovedl k záchraně sice kostrbatě, ale nakonec zaslouženě. Mezi podzimní hláškou „jsme prostě v prdeli“ a sobotní „díky bohu, že jsme nespadli“ se stalo mnoho dobrého.

Takhle. Soupeři to s „Barym“ měli vždycky těžké, ale Baník začal v tomto ročníku prosperovat až poté, co z něj přestali být paf jeho trenéři a spoluhráči. Vzepětí sil pod vedením „Boba“ Páníka vyvrcholilo krásnou výhrou 3:2 nad Spartou. To byl extra zápas existenčně nutný k záchraně.

Pak už to byly uhrané body bez velkého uměleckého dojmu. Mimo jiné i proto, že kapitán a s devíti góly nejlepší střelec v sestavě chyběl. „Začneme hrát o padesát procent lépe, když je Bary na hřišti,“ prohlásil záložník Marek Hlinka, podle kterého z Baroše doslova srší bojovnost a víra.

Právě proto jej fanoušci milují. Přestože byl jeho vztah s Baníkem občas těžce zkoušený, je v rámci Česka výjimečný. Jinde už by věšel kopačky na hřebík. Pokud je šance, že bude v Ostravě ještě pokračovat, musí být využita.

Upřímně, v útoku už vedle sebe potřebuje někoho, kdo se bude rvát a drze kličkovat, ale na druhou stranou je i v 36 letech pořád platnější než nejdražší posily. Jak sám řekl, on se nějaký ten způsob, jak dál pokračovat, vždycky najde.

Aby taky ne. Vždyť na podzim to bude už 20 let, co rodák z Vigantic na ligové scéně debutoval. Liga se mění, Milan Baroš zůstává.

A co dalšího se ještě událo v samém finiši sezóny?

Baník vs. Brno 2:0. „Marek Hlinka touží po titulu“ hlásal titulek klubového bulletinu. Jsme na správném fotbale? Chyběla jen slova o velkém klubu a majiteli spasiteli. Chlapi, dobrý, ale pojďme dál. První poločas s Brnem to byl zase výkon v suchém triku a čistých trenkách. Tady máš balón, vole, a hlavně mi ho nevracej. Fanoušci to vystihli nejlíp. Záchrana s náskokem bodíku není důvod k oslavě. Začněme tím, že jsme skončili třináctí a měli kliku. Pak bude líp…

Jihlava vs. Karviná 0:2. Mohli se mu smát, ale nakonec se Lubomír Vlk opět stal „vlčákem“, který hryzal přesně a neomylně. Po vyhazovu trenéra Muchy mančaft za dva dny přesvědčil o záchraně. „Jsem šťastný za hráče, fanoušky i vedení klubu. Je to pro mě jedna z největších euforií, kterou jsem ve fotbale zažil,“ radoval se po výhře, která překvapila. Když jde o všechno, musíte zkrátka zkusit něco bláznivého. Karviné se risk na poslední chvíli vyplatil.

Opava vs. Frýdek-Místek 7:0. Bavit se o tomhle zápase nemá cenu. Byla to slavnost, která Opavě vyšla naprosto dokonale jako celá sezóna. Během ní prohrála jen třikrát a už na počátku jara bylo jasné, že potíže si může způsobit jedině sama. „Rád bych řekl, že jsme byli nejlepší, ale cítím, že na první ligu musíme přidat,“ držel se pokorně při zemi trenér Roman Skuhravý, jehož náročnost a blízký kontakt s realitou Opavanům hodně pomáhá. Trenér sezóny? Bez debat!

Ústí nad Labem vs. Vítkovice 4:0. Bohužel mylná byla slova trenéra Ludevíta Grmely, když říkal, že záchrana se neprohrála v posledním kole. Asi všichni víme, že narážel na promarněný start soutěže, ale vezměte si příklad z Karviné. Jakmile je to kdo z koho, musíte to brát jako otázku života a smrti. Odpočívat můžete potom na dolovené. Vítkovičtí na rozdíl od soupeře vypadali, že už na ni vyrazili. Předčasně a smutně zároveň.

Třinec vs. Varnsdorf 2:2. Co by za takovou sezónu dali ve Vítkovicích a Frýdku-Místku. Třinec si v klidu uhrál páté místo, což je nejlepší počin od návratu do druhé ligy v roce 2013. Umístění těsně za nejlepšími klubu sluší, ale taky odhaluje, že vzestup je z podstatné části závislý na tom, zda aspoň na půl roku přijdou přespolní hráči. Zapracovat více borců spjatých s regionem, to je cesta, po které mají kluby od Ostravy po Třinec kráčet. Chce to jediné, odvahu.