Fotbalový glosář: Baník není sračka! Ligu prostě musí nějak ukopat

Katastrofa, hnus, sračka. Takovými slovy komentují někteří fanoušci Baníku poslední výkon svého oblíbeného týmu, který v neděli „utrpěl“ domácí výhru 1:0 nad Táborskem. Jak je vidět, náročnému publiku ani druhé postupové místo s pětibodovým náskokem na třetí Opavu nestačí.

Na jednu stranu je to správné, protože baníkovci se zkrátka nemohou chlácholit tím, že hlavní je sbírat body a že na předvedené hře tolik nezáleží. Klub jako Baník musí druholigové soupeře přehrávat, tlačit, uběhat a ne se na domácím hřišti strachovat o nejtěsnější výhru.

Na druhou stranu je to přehnané, protože kouč Vlastimil Petržela začal už v létě sestavovat mužstvo, které buduje za pochodu a logicky tedy stále má řadu rezerv. Tak třeba vyložených lídrů, kteří se dovedou vyrovnat s povinností každý týden vítězit, je v něm minimum.

Zato bojovníků a dříčů je v něm dost, a tak vybojované a udřené jsou prakticky všechny jarní body. Ofenzivní eso Carlos de Azevedo je zraněný, útočné posily Robert Hrubý a Alexander Jakubov jsou z formy. Musí se na to jinak. Zatáhnout se do obrany, počkat na brejk nebo na standardku.

Kdo si ještě umí vzpomenout na dosud jedinou jarní prohru Baníku ve Frýdku-Místku?

Tam Petržela přivezl své hochy v dobré víře, že soupeře přehrají svým lepším fotbalem. Po prohře 1:2 přišel zlom. Včasné prozření a s ním změna strategie směrem k jednoduché organizaci hry, v níž si můžete podle potřeby pomoci třemi až pěti obránci.

„Postup je třeba ukopat,“ hlásí nyní v pozápasových rozhovorech baníkovci. Už vědí, že to jinak nepůjde. S každým zvládnutým zápasem jim teď bude padat ze srdcí obrovský balvan a fanouškům taky. Hnusný fotbal jim musejí odpustit.

Baník je po 24. kolech druhé ligy na druhém místě tabulky, získal 50 bodů. První Olomouc jich má 58, třetí Opava 45. Nikdo jiný postupové ambice nemá. Do konce sezóny zbývá šest utkání.

Šest nerváků, ve kterých baníkovci potřebují uhrát teoreticky třináct bodů, aby měli jistotu postupu. Prakticky jich může stačit i deset, ale na zaváhání Slezského FC neradno spoléhat.

Hned čtyřikrát přitom Baník bude mít výhodu domácího prostředí. Venku hraje už „jen“ na Žižkově a v Olomouci. Lepší šanci na postupový finiš byste vymysleli těžko. Cesta k úspěchu je zdánlivě jednoduchá. Vše jede podle předem napsaného scénaře.

Ještě šestkrát to vydržet, sjednotit síly, nervozitou svázané hráče podpořit a pak vesele skandovat „Baníček nejlepší u nás“. Na hodnocení, co bylo špatně, bude dost času po sezóně…

A jak se o víkendu dařilo dalším týmům z našeho kraje?

Teplice vs. Karviná 1:0. V karvinské klubové písni se zpívá něco jako „Hej, hej, Karviná, skvělý fotbal hraje, v srdci sílu má“. No, momentálně to v kontrastu se sérií pěti prohraných zápasů vyznívá jako slušný sarkasmus. Trenér Jozef Weber příliš důvodů ke zpěvu nemá. Naposled svůj tým pochválil alespoň za obstojný běžecký výkon. Trochu málo, řekne si fanda prvoligového celku. Naštěstí pořád zbývá pět zápasů k nápravě. Nejlepší odpovědí na současný marasmus by bylo vítězství v blížícím se duelu s Hradcem Králové, který bude hrát jako o život. Karviná by měla předvést totéž.

Sokolov vs. Třinec 1:0. Až se jednou bude psát čítanka druhé ligy, tento zápas může být jejím vzorovým příkladem. Hodně bojovnosti, málo fotbalu. Divák si na své nepřišel. Ledaže by krvelačně juchal nad tím, když dva hráči Třince museli odstoupit kvůli otřesu mozku. To víte, konec sezóny se blíží a je třeba přitvrdit. Škoda, že tým Jiřího Nečka ztratil body zrovna v Sokolově, který čekal čtrnáct kol na výhru. Kolegové z Vítkovic teď budou mít v boji o záchranu hodně co dohánět.

Frýdek-Místek vs. Pardubice 0:0. „Lipina“ konečně potřebovala odehrát zápas, ve kterém uhájí čisté konto, a to se povedlo. Diváci by možná radši viděli další poutavou přestřelku, ale tentokrát už musela zvítězit účelnost před elegancí. Za bod proti Pardubicím byl před časem rád také Baník, takže tady opravdu není důvod lamentovat. Po čtyřech prohrách v řadě se holt musíte od něčeho odrazit. Bude Frýdek-Místek metat kozelce na fotbalové trampolíně už v sobotu, kdy si to rozdá v regionálním derby se sousedem v tabulce z Třince?

Olomouc vs. Vítkovice 1:0. Tahle prohra po šesti bodově úspěšných zápasech nesmí Vítkovice vykolejit. S tím, že je lídr druhé ligy z Olomouce přehraje a porazí, se dalo počítat. Žádná tragédie. Na férovější souboje ještě dojde. Uvidíme, zda také na zázraky. Těžko totiž po bídném podzimu označit aktuální vítkovické snažení jiným slovem. Na záchranářskou čtrnáctou příčku sice ztrácejí „jen“ čtyři body, ale do konce soutěže zbývá jen šest kol. A to sakramentsky náročných.

Baník vs. Táborsko 1:0. Tři body jsou doma, pánové! Bolely z toho oči, ale Baník zvládl další zápas a v souboji na dálku zase o něco uťal postupová chapadla třetí Opavy. Jásat lze snad jedině nad tím, že gólman Petr Vašek vychytal už třinácté čisté konto v sezóně, což svědčí o tom, že obrannou hru baníkovců drží především on. Podobný trumf žádný ze soupeřů v rukávu nemá. O tom, že Baník potřebuje někoho takového i v ofenzivě není sporu. Vždyť nejlepšími střelci týmu jsou defenzivní štít Marek Hlinka a bojovník Tomáš Mičola, kteří dali pět gólů. To je bída.

Opava vs. České Budějovice 2:1. Co se týče stylu hry, fanoušci Opavy se po celou sezónu baví nepochybně více než ti z Ostravy. Mají taky střelce, jedenáctigólového Jana Schaffartzika, který se proti Českým Budějovicím trefil svým klasickým způsobem. Tedy poté, co nejprve ve vápně upadl jeho spoluhráč Tomáš Smola a on si následně mohl mičudu štelovat na penaltový puntík. Tak v sezóně skóroval už sedmkrát. Až podezřele často, pomyslí si nezávislá hlava při vědomí celkem jedenácti penaltových gólů Opavy. „Šikovnost“ hráčů? Tolerance rozhodčích? Možná obojí. Rozpaky v řadách fanoušků? Veliké. Každopádně v tomhle zápase byli domácí jasně lepší a gólů mohli dát víc.