Byznys
14/11/2017 Jaroslav Baďura

Drž se svých snů, svého srdce, to je heslo kadeřníka Ondřeje Horvatha

Jmenuje se Ondřej Horvath, má 33 let a v centru Ostravy na Masarykově náměstí v patře s balkonem, kde bylo kdysi loutkové divadlo, provozuje ateliér FELIX. Z nádherného historického prostoru by rád vybudoval multikulturní prostředí, kde půjde především o mimořádně kvalitní kadeřnictví, ale i o mnoho dalšího...

„Bydlím v centru a atelier mám na dohled,“ říká sympatický táta tříleté dcery a půlročního syna. Na vizitce má napsáno: Owner, style master, visionary – drž se svých snů, drž se svého srdce.

Jak jste se k vašemu oboru vlastně dostal?
Maminka je kadeřnice a měla řadu let svůj salon vedle hotelu Imperial. Což znamenalo, že jsem s ní odmalička pracoval. Vše začalo již na základní škole, kdy mě brávala s sebou na semináře. Zajímavé je, že můj děda odjakživa tvrdil, že budu kadeřník. A stalo se…

Znamená to, že jste měl při rozhodování – kam jít na střední – jasno?
Tak jednoduché to nebylo. Myslím, že málo kluků v tom věku ví, čím chce být.

Čím tedy jste chtěl být vy?
Jednu dobu určitě hasičem, jako všichni. A snad také kominíkem. Ale ty vlasy přišly docela brzy. Myslím, že ve třinácti čtrnácti letech.

Co bylo po škole?
Oslovila mě firma Londa a začal jsem pro ně pracovat jako školitel. Nejdříve jako jejich asistent.

Hned po škole a už jste školil?
Konkurence nebyla v té době velká, ve třídě jsme byli 2 kluci. Z celkového počtu 28 žáků.

Hrálo tedy roli i to, že jste muž?
Ano, určitě. Tehdy bylo v této profesi velmi málo mužů. Na jedné akci mě oslovila technička a nabídla mi spolupráci. Moje další přání bylo odejít do Prahy. Odešel jsem tedy do Prahy a pracoval ve známém salonu Oskar. Tam jsem zůstal jeden rok.

Byla to velká škola?
Myslím si, že moje největší škola byla tehdy, když jsem v tomto salonu skončil a udělal konkurz do firmy Swarzkopf, kde jsem pracoval 7 let. Nejprve 3 roky jako asistent a poté 4 roky jako školitel.

Co si mám pod touto prací představit?
Prezentujete, školíte, učíte kadeřníky s praxí i bez praxe. Dojížděl jsem do Prahy. Takže jsem byl neustále na trase Ostrava – Praha. V Ostravě jsem ale stále stříhal své zákazníky.

Co bylo dál?
Po sedmi letech v Praze přišla moje nejlepší nabídka. Začal jsem pracovat se značkou Kevin Murphy a jako stylista pro turné Mercedes Benz Fashion Week. Tam se dostavil úspěch a pak přišla nabídka, zda nechci dělat mezinárodního stylistu. V té době jsem byl již ženatý a na světě byla moje dcera Amélie. Uvědomil jsem si ty pravé hodnoty, zůstal jsem v Ostravě, jsem prostě patriot. Mohl jsem třeba tvořit hairstyle známým modelkám, tvářím, jako je například Simona Krajinová, Lisa Rinna nebo David Beckham, co já vím. Ale vím, že tady jsem nyní spokojený, nelituji.

Bylo to období rozhodování pro vás těžké?
Myslím si, že v jednu chvíli ano.

Divili se lidé, že jste odmítl?
Ano, divili, nátlak byl znatelný, ale rozhodování nechali na mě a respektovali je. Já jsem opravdu měl již jasno, rodina je u mě na prvním místě. Stále jsem ale měl potřebu něco vytvořit. Tady, doma, v Ostravě. Otevřel jsem si tedy svůj salon. Byl na Tyršově ulici, za Komerční bankou. Půjčil jsem si peníze, otevřel jsem a po roce fungování jsem zjistil, že mě tato práce nenaplňuje. Pořád jako by to nestačilo. Stále jsem přemýšlel o nových vizích, nápadech…

Čili nejen zákazníka ostříhat, ale ještě mu nabídnout něco jiného?
Spojit nějak kadeřnické služby s kulturou. Myslím, že jsem tenkrát byl na pivě s kamarády, kterým jsem o mém záměru řekl. Ti mi dali. Spadni na zem, naplň si křesla kadeřníky a stříhej, pečuj, makej…

Dal jste na ně?
Kdepak. Chodil jsem těmi všemi ostravskými uličkami, hledal prostor mých snů, telefonoval a často slyšel odmítavá stanoviska. Až jsem nakonec našel toto místo. A moje původní nápady, myšlenky a vize byly zpět. Začalo mi to vše docházet. Našel jsem místo, které mi pomůže zhmotnit moji fantazii. Nevěděl jsem však, jak to provedu. Hovořil jsem nejprve se správcem, pak s majiteli. Představil jsem jim moji myšlenku. Kadeřnictví spojené s kulturou. Slovo kultura v sobě skrývá mnoho směrů. Je to módní přehlídka, koncert, výstava… Jim se moje myšlenka líbila, dali mi klíče a řekli mi, ať jim představím projekt. Tak jsem dostal klíče, měl jsem volné pole působnosti. Hodiny jsem tady proseděl, prochodil… Nevěděl jsem, jak to mám udělat, tolik peněz, kolik bych potřeboval, jsem neměl.

Co jste tedy udělal?
Naštěstí jsem měl, a mám kolem sebe lidi, které jsem požádal o pomoc, a oni mi tu pomoc poskytli. Požádal jsem Martu Pilařovou a tým Provozu HLUBINA a oni mi pomohli postavit veškeré věci, které tady jsou. Mnohdy i zadarmo. Cítili, že je to dobrý projekt a já jsem jim za to nesmírně vděčný. A samozřejmě pomáhala spousta dalších lidí – grafik Jan Kulich, pomohl mi vytvořit vizuál a také logo. Moc mi pomohl i Petr Šimeček za Social Media Marketing.

Proč se vlastně salon jmenuje Felix?
Nejsme jen salon, a proto jsem věděl, že se nemůžeme jmenovat jako běžné kadeřnictví. Věděl jsem, že jsme projekt otevřeli v historicky velmi významné budově, kde za první republiky sídlila velkolepá historická kavárna Union, a posléze dlouhá léta první loutkové divadlo v Ostravě. Nyní jsme zde my. Chtěli jsme vycházet z historie a atelier pojmenovali po významném českém architektovi, Felixu Neumannovi, který tento dům projektoval. FELIX byl tedy na světě. Jeho název považuji za první velký úspěch našeho atelieru. Koneckonců, můj syn se také jmenuje Felix.

Popište svůj styl. V čem jste dobrý?
Zkusím to vzít od začátku. Někteří mí klienti vyžadují zvláštní péči, mají problémy s pokožkou, není to jen o vlasech, ale i o kosmetice a o přípravcích, které používám. Od začátku jsem tedy hledal odlehčené formy v kosmetice. Tím se zřejmě vyznačujeme, že náš salon používá výhradně přírodní kosmetiku. Teď právě pracujeme s italskou značkou ORGANIC WAY, pro kterou začínám pracovat a náš salon bude školicí centrum pro Moravu a Slovensko. Tohle mě moc baví. Další, co je pro náš salon typické, je to, že se vyznačujeme přirozeností, jemnými efekty. Nejdůležitější je pro nás přístup ke klientovi a to, aby byl spokojený. Razíme dlouhodobější a pečující cestu.

Tak to je kadeřnictví. A co multikulturní projekt? Co vše už se podařilo a na co se můžeme těšit?
Měli jsme zde řadu koncertů. Hrál tady Michal Žáček, Petr Bende. Uskutečnili jsme vernisáž obrazů Marka Nenutila. Hrála nám tady mladá čelistka Terezie Kovalová. Byl tu pěvecký sbor z Opavy, zněly tady šansony, zpíval Tomáš Savka. Těšit se můžete na vernisáž fotografií, které zde vznikly, pro kapelu KRYŠTOF.

Myslíte si tedy, že k sobě může pasovat místo, kde klienty krásně upravíte, místo, kde na stěnách visí zajímavé obrazy, místo, kde zní hudba všech žánrů… Co si slibujete od tohoto propojení?
Ano, ta myšlenka propojení místa úpravy vlasů s místem, kde si přijdete vypít kávu, prohlédnou obrazy a večer přijdete na hudbu nebo na divadlo, ta myšlenka se mi líbí a myslím, že může fungovat.

Sdílejte článek