Nejnovější zprávy: Věž Nové radnice zve na poslední letošní noční vyhlídku na město! Tragédie v Ostravě: Muž spadl z okna v jedenáctém patře

Proměny kraje

Dolní Vítkovice zpřístupnily Koksovnu. Jako první ji uvidí návštěvníci Colours

Dolní Vítkovice patří k největším turistickým lákadlům nejen v Moravskoslezském kraji, ale také v celé republice. Nyní otevřely další prohlídkovou trasu. Zájemci si mohou prohlédnout pěkně zblízka zdejší Koksovnu a dozvědět se, jak se vyrábí železo.

Koksovna je nově přístupnou součástí areálu Dolních Vítkovic (Foto: Jan Smekal)

Kox. Tak se nyní jmenuje Koksovna pocházející z roku 1831, která byla v provozu do roku 1997. Nyní se podařilo významnou architektonickou součást industriálního areálu revitalizovat tak, že je zpřístupněna návštěvníkům. Jako první si ji prohlédnou příznivci hudebního festivalu Colours of Ostrava.

„Jedná se o centrální část Národní kulturní památky, která byla doposud nepřístupná, protože nebylo úplně bezpečné tady chodit, takže všechno bylo za ostnatými dráty a přísně střeženo ochrankou,“ upozornil Petr Koudela, výkonný ředitel Dolní oblasti Vítkovice.

„Zmapovali jsme konstrukce. I z památkového hlediska jsme se postavili k nějaké konzervaci. Největší přidanou hodnotou projektu, který nyní otevíráme je to, že sem dostaneme veřejnost a třeba i další potenciální partnery, kteří přijdou s dalšími náměty, jak využívat objekty v centrální části památky, protože doposud je nikdo neviděl,“ poznamenal Koudela.

„Zároveň se Koksovna stane součástí prohlídkového okruhu Uhelný. Ti, kteří jsou skutečnými fajnšmekry a nejdou jen za fantastickým výhledem na Bolt Tower, a chtějí vidět teorii výroby surového železa, tady uvidí třetí pilíř technologického toku, který byl doposud nepřístupný,“ přiblížil.

Ačkoli Koksovnu po revitalizaci vidělo zatím jen pár lidí, už si ji vyhlédl pro zamýšlenou sérii příběhů známý český režisér Jan Hřebejk.

„Nechtěl bych mluvit za režiséra Hřebejka, ale můžu říct, že pánové se chystají tady v regionu točit sérii nějakých příběhů, přičemž jeden z nich se má odehrávat i na Colours of Ostrava. Režiséra Hřebejka jsme přivedli do této části, protože Koksovna byla těsně před otevřením. A prostor nás zaujal z produkčního hlediska, protože bude tak trošku mimo hlavní, mainstreamový děj festivalu a zároveň je originální a fotogenický. Pokud se nic nezmění, pan režisér by se tady měl už brzy realizovat,“ poodhalil Koudela.

Uhlí, koks, železo. Všechno pohromadě mají jen Dolní Vítkovice

Hosté, kteří v rámci prohlídkového okruhu Uhelný zavítají ke Koksovně, se mohou blíže seznámit s procesem výroby koksu.

„Nejprve se musí připravit uhlí, které je třeba namlít do velikosti tří milimetrů. Jde o speciální uhlí, které musí být nízko popelové, nízko sirnaté tak, aby mohl následně probíhat technologický proces v peci,“ uvedl Lukáš Curylo, náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči.

„Nasype se do pěchovacího stroje, který je na jiném konci než potom hasicí vůz. V pěchovacím stroji se udělá tzv. buchta. Ta je ve velikosti velké pece, ve které pak probíhá karbonizace, i v této oblasti byla velikost pece 4,5 metru na výšku, 40 cm na šířku a 12 metrů na délku. Buchta se tam napěchuje, váží přibližně 23 tun a díky speciální desce se zavede do dané pece, tam se buchta musí nějakým způsobem uzavřít a za nepřítomnosti vzduchu karbonizuje a probíhá tam termická pyrolýza,“ popsal Curylo s tím, že u pyrolýzy se uvolňují různé plyny, z nichž nejznámější je síra, která je vždycky cítit kolem koksovny.

„Dále benzen, amoniak, dehet a také koksárenský plyn,“ pokračoval Curylo a dodal, že v Dolních Vítkovicích tento proces trval 16 až 18 hodin. „V koksovně v Přívoze až 32 hodin. Je to podle typu zařízení.“

Po tak dlouhé době se otevřou obě části pece, jak na straně pěchovacího stroje, tak na straně druhé, kde přijde tzv. speciální zařízení, kterému se slangově říkalo graník. „Ten otevře šibr, tedy dveře i na druhé straně a přijede tam hasicí vagon, na nějž pěchovací stroj vytlačí žhavý koks. Ten začne vlivem přítomnosti vzduchu ihned hořet. V peci nehoří, protože tam není vzduch. Musí se urychleně zhasit v hasicí věži. Jde o bílou páru, která je vidět nad každou koksovnou. Když se hasí koks, uniká přitom pára,“ vysvětlil Curylo.

Po desíti až patnácti minutách je koks vysypán na rampu a na ní by měl dochladnout. „Následně jej zaměstnanci pouštějí na běžící pás. Ten koks dopraví do zásobníku nebo na třídičku, která třídí koks podle velikosti a hrubosti.“

Celý tento proces je součást technologie výroby železa. „I v dnešní době se železo nedá dělat bez koksu. Používá se jak pro zahřívání pece, tak taky činí redukci přeměny železné rudy na železo. To je hlavní úloha koksu. Pochopitelně za přítomnosti dalších látek, jako je třeba vápenec. Proto se u železáren v drtivé většině případů tvořily také koksovny, aby pro provozovatele nebo majitele byl provoz takového podniku co nejekonomičtější,“ vysvětlil Curylo.

„Koksovnu a výrobu železa má kde kdo, ale tady máme i důl, což je unikátní, a proto je tato stavba Národní kulturní památkou, protože proces od těžby uhlí, přes koksovnu až po výrobu železa nemá snad žádný jiný areál na světě. V tomto jsou Dolní Vítkovice naprosto unikátní,“ zdůraznil náměstek hejtmana.

Vondrák: Stojí za to hlavně mladším ukázat, jak to dříve vypadalo

Podle majitele strojírenské skupiny Vítkovice Holding Jana Světlíka se v Dolních Vítkovicích nyní otevřela celkem netradiční expozice ukazující jenom "mrtvou" technologii, což je podle něj vždycky komplikované, protože atraktivnost uhelné prohlídky a technologií, kde není nic interaktivního, je vždycky problematická.

„Nicméně tady to spíše ukázalo vnitřek, kde se doposud nikdo z návštěvníků nedostal a teď se tady na všechno bude moct podívat zevnitř. Koksovna je srdcem celé Národní kulturní památky od dolu přes vysokou pec. Tím pádem jsme uvnitř a můžeme se na všechno podívat odtud,“ řekl Jan Světlík s tím, že co tento krok Dolním Vítkovicím přinese, to se uvidí po půl roce nebo po roce podle toho, jak se bude tato část areálu provozovat.

Revitalizaci Koksovny podpořil také Moravskoslezský kraj, který na ni vyčlenil 10,75 milionu korun. A to z toho důvodu, že měl přebytky, které mohl uvolnit do oblasti kultury.

„Domnívám se, že Dolní Vítkovice jsou výjimečnou oblastí, kde přichází statisíce a v současnosti už možná i miliony návštěvníků a stojí za to ukázat všem lidem, zvláště pak těm mladším, jak to dříve vypadalo, jak byl průmysl založen, na čem to všechno stálo. Domnívám se, že to bude zajímavé nejen z hlediska toho se tady podívat, ale trochu si uvědomit i historii tohoto místa,“ poznamenal moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Foto dne