Společnost
09/12/2023 Marek Prorok

Čech z Čeladné, který se narodil v Kongu. Žiju si svůj český sen!

Foto: Vladimír Pryček/Magazín PATRIOT

Bobby Lutchimba žije svůj český sen – už léta vlastní český pas, zatímco toho konžského se vzdal. Když občas cestuje domů, musí si vyřizovat víza.

K tomu, abyste se stali součástí národa, není třeba se na jeho území narodit, říká. Stačí, když se do něj zamilujete!

Sedíme na náměstí v Čeladné v kavárně Amici, a během rozhovoru nás s úsměvem pozdraví snad deset sousedů. Někteří se s Bobbym dají do řeči.

Hledal jsem po světě klidné místo a respekt, vysvětluje, a je evidentní, že v našem kraji ho konečně našel.

Přidává historku, jak jednou během státního svátku zašel do místní pekárny a bylo zavřeno. Přes cestu v hotelu si ho všiml jeden z kuchařů, vykoukl z okna a zavolal, kolik chce chlebů, že mu je podá.

Bobby se narodil v Lubumbashi, druhém největším městě Demokratické republiky Kongo, která leží ve střední Africe. Lubumbashi je centrem těžby a zpracování mědi, ve kterém žije půldruhého milionu obyvatel. Bobby zde prožil krásné dětství, kdy země byla ekonomicky relativně v pohodě, a na ulicích parkovaly americké lincolny a chevrolety.

Vybaví se mu dětská vzpomínka, jak se dívali na televizní zprávy z jiných zemí, kde většina lidí jezdila po městě na mopedech, a připadalo jim to legrační. Dnes už se podobná realita dostavila i do zkorumpované Konžské demokratické republiky (neplést s ještě zkorumpovanější Konžskou republikou-Brazzaville).

Na univerzitě v hlavním městě Kinshasa vystudoval filozofii a latinu a uvažoval o kariéře katolického duchovního. Demokratická republika Kongo je totiž, coby bývalá belgická kolonie, převážně křesťanským národem s padesáti procenty katolíků a dvaceti procenty protestantů.

Nejprve se ale vydal do světa, procestoval Francii, Německo, Rakousko. Ptám se, kde na to bral peníze, protože takové turné by bylo finančně náročné i pro nás, Evropany.

Africký koncept cestování je ale zcela odlišný. Afričané mají rodiny, přátele i známé po celém světě, a málokdy se ubytovávají v hotelích. Například, kdyby se mi teď ozval někdo z kamarádů, že jede do České republiky, zajel bych pro něj na letiště a ubytoval ho ve svém domě, vysvětluje Bobby.

Podobným způsobem se dostal do Prahy, kde potkal svou první ženu, se kterou pak dlouhá léta bydlel v Hranicích na Moravě. Učil angličtinu a francouzštinu ve škole, ale i v armádních organizacích v Lipníku a Hranicích.

Pracovní nabídka z oblasti IT ho posléze přivedla do našeho kraje. IT nevystudoval, ale ve firmě ho všechno naučili. Nyní může pracovat částečně ze svého nového domova na Čeladné a ve volném čase na beskydských stráních pást ovečky.

A několik týdnů je navíc čerstvě ženatý! Vzal si tureckou přítelkyni, se kterou se seznámil před třemi lety prostřednictvím kamaráda. Že by spolu bydleli v Turecku, kde jsou nižší životní náklady, nebo v Německu, kde je vyšší životní standard, absolutně nepřipadalo v úvahu.

Já už se z České republiky prostě nehnu, říká Bobby, a pokud mě moje žena miluje, jako že ano, musí se mnou žít tady – to bylo absolutně mimo jakoukoli diskusi.


Bobby Bonyoma Lutchimba

Narozen: Lubumbashi, Demokratická republika Kongo.

Jak dlouho žiju v MS kraji: 3 roky, předtím 12 let v Hranicích.

Co se mi nejvíce líbí: Bezpečný, mírumilovný a přátelský kraj, lidé se zdraví a usmívají, sousedi si pomáhají. V neposlední řadě fungující stát i samospráva, hromadná doprava.

Co se mi nejvíce nelíbí: Počasí, hlavně v zimě pro mě není úplně nejjednodušší. V Kongu na horách sice taky máme sníh i zimní sporty, ale nikdy jsem tam nebyl.

Nejoblíbenější místo: Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů na Pustevnách.

Nejoblíbenější české slovo: Vynikající.

Pokud budete cestovat do Demokratické republiky Kongo, doporučuji navštívit hlavní město Kinshasa, s řekou Kongo – nejvodnatější řekou po Amazonce nebo jezero Tanganika, páté největší na světě.

Můj kousek Konga: Jednoznačně muzika, sám hraju na bicí, a kdo zná konžskou hudbu, pro toho je těžké poslouchat něco jiného. Poslechněte si třeba Maître Gims, Papa Wemba, Le Grand Kallé nebo Zaïko Langa Langa.

Sdílejte článek