Byla to výborná úroda, říkají vinaři v Holčovicích. Povedl se rybíz, šípek i jeřabinka

Byl to hodně dobrý rok, shodují se vinaři v Hospodě U Jana v Holčovicích na Bruntálsku. Takhle bohatou soutěžní ochutnávku vzorků tu ještě neměli – jen se nemluví o rulandě, vavřineckém či ryzlinku, ale o rybízu, šípku, malině, bezu, ostružině nebo trnce.

Ano, jsme na ochutnávce vín, ale vín ovocných. Hospoda U Jana je zaplněna do posledního místa, pro poslední hosty se uvolňuje volný stůl hned u wc, nikdo další už by se nevešel.

Tradice je to vskutku mimořádná, letos se tady vinaři scházejí už po šestadvacáté. „Loni jsme měli rekordní počet jednatřiceti vzorků, ale letos předčil zájem všechna očekávání. Máme čtyřicet přihlášených vín,“ říká nestor soutěžních ochutnávek v Holčovicích Milan Čech.

Foto: Jaroslav Baďura

Všichni dostávají hodnotící formuláře, boduje se od jedničky do pětky opačně než ve škole, jednička je nejhorší, pětka nejlepší.

Když si představím, že v následujících čtyř hodinách ochutnám čtyřicet vzorků ovocných vín, mám malinko obavy, jestli po ochutnávce nezamířím do zdejší vyhlášené protialkoholní léčebny…

Ale není to tak zlé, rozlévá se jen asi centimetr vysoká hladinka do decovek, nicméně chutě jsou to vskutku rozmanité. Jestli se v Holčovicích a okolí něco skutečně v létě urodilo, pak to byl rybíz všech barev.

Foto: Jaroslav Baďura

Mezi čtyřmi desítkami vzorků je jasně nejvíce těch, kde je základní složkou černý nebo červený rybíz, dostane se dokonce i na rybíz bílý. Ve směskách s rybízem pak figurují maliny lesní i zahradní, ostružiny, černá jeřabinka…

Rybízáky v chuti jednoznačně vítězí – mají krásnou barvu, aroma a některé chutnají skoro až likérově, nicméně s jemnou rybízovou kyselinkou.

Jsou ale i vzorky, které na tváři ochutnávajících vyloudí kyselý škleb – paradoxně nejméně nám chutnají ovocná vína z vinných hroznů, které se místním zahrádkářům podařilo na jižních pergolách v potu tváře vypěstovat a pak coby ovocné víno zpracovat – výsledky neodpovídají té dřině…

Vždy po osmém vzorku následuje kuřácká pauza, s přibývajícím časem i vzorky se protahuje, společnost je stále více hlučnější, ale opilý není nikdo – napadá mě ale, že kdo neodlévá bokem a pije veškeré vzorky do dna, tomu ráno nebude úplně nejlépe…

Řeči o jemném buketu s nádechem medově květinových tónů tady nezachytíte – zato je možné odposlechnout například mínění, že jeden vzorek chutná malinko po okurkách ve sladkokyselém nálevu, jiný hodnotitel zase míní, že cítí malinko plíseň nebo vůni sušících se ponožek, hodnotitelé se nebojí ani tvrdých vyjádření, že některý vzorek je kyselý jak šťovík.

Ale jinak je úroveň vynikající, odhaduji, že minimálně tři desítky vzorků jsou vynikající nebo alespoň velmi solidní úrovně.

„Už tady jednou byl i vzorek vína rýžového, ale jinak lidé opravdu nosí vína z toho, co se jim urodilo na zahrádce,“ říká Milan Čech a za raritu letošní ochutnávky považuje jediný vzorek z opravdové trnky.

Foto: Jaroslav Baďura

Zajímavostí je i jediný vzorek vína pampeliškového (já mu dal čtyřku z pěti možných), zato jablečné víno mi chutnalo opravdu lépe v postpubertálních dobách za 11 kč litr – to domácí se, myslím, ne zcela vydařilo.

Klišé, že se pod talíři a tácy s dobrotami prohýbají stoly, v holčovické hospodě U Jana fakt platí – tradice praví, že každý návštěvník donese co dům dal – a že toho domy místních daly až až.

Místní panímámy se vytasily s jednohubkami nejrůznějších barev, chutí a složení, jsou zde řízky, pomazánky, salámy, chlebíčky zhruba třiceti druhů, sladké plněné větrníky, buchty, šátečky…

Účastník této gurmánské a ovocné párty tak má jistotu, že za třicet korun vstupného bude čtyři až šest hodin v kuse jíst a pít a ještě může rozumovat, které vínko se vydařilo a které měl pan domácí raději nechat ve sklepě…

V Holčovicích mají tradici, na kterou mohou být hrdi – tady si chlapi nezoufají, že tu není dost sluníčka na vinnou révu, prostě si víno udělají po svém a většině z nich to jde opravdu skvěle…